Článek
Podle výzkumu vedeného profesorem Juanem Carlosem Izpisuou Belmontem z ústavu Salk Institute for Biological Studies v kalifornském San Diegu proces začal přeprogramováním zralé kůže nebo krevních buněk do stavu podobného kmenovým buňkám. Kmenové buňky jsou buňky, ze kterých se vyvíjejí všechny ostatní se specializovanějšími funkcemi.
Belmontův tým už před pár lety chiméru stvořil, a to spojením lidských a prasečích buněk. „Konečným cílem je pěstování funkčních a transplantabilních tkání a orgánů. K tomu máme ještě daleko,” uvedl tehdy.
Stvoření chiméry: Vědci spojili lidské a prasečí buňky
Nyní se na to navazuje. S odvoláním na nejnovější studii agentura Reuters uvádí, že 25 z těchto „přeprogramovaných” lidských buněk bylo přidáno k embryím opic makaků za účelem vytvoření tzv. embrya chiméry neboli smíšeného druhu. Chiméry jsou organismy, jejichž buňky pocházejí od dvou nebo více jedinců.
| Chiméra je z biologického hlediska jedinec, který je složený z buněk, které nemají všechny stejnou genetickou informaci. Chimérismus je potom stav, kdy se v jednom těle vyskytují dvě buněčné populace, každá od jiného jedince. Tyto populace se liší geneticky či dokonce pohlavím a takový jedinec se nazývá právě chiméra. |
„Lidské buňky tvoří asi čtyři procenta našich embryí chiméry,” prozradil serveru deníku The Guardian jeden ze spoluautorů výzkumu Jun Wu z dallaského centra klinické medicíny při Texaské univerzitě.
Některá embrya přežila i skoro 20 dní
Původně bylo vytvořeno 132 chimérických embryí. Z nich bylo 103 po 10 dnech stále naživu a vyvíjelo se. Do 19. dne zůstaly naživu pouze tři chiméry a následující den byla z etických důvodů zničena všechna hybridní embrya.
Američané poprvé naklonovali ohroženého tchoře černonohého
Vědci ve své stati rovněž poznamenali, že se poradili s bioetiky, a tak pěstovali embrya raději v laboratoři než přímo u náhradních samic. To je také důvod, proč nedovolili, aby se chiméra vyvinula nad hranici 20 dnů.
Etický problém
Někteří odborníci se obávají, že objev je poznamenán významnými morálními a etickými dilematy. Výzkum se oproti minulosti zase posunul o krok dále tím, že odborníci zejména ze zmíněného Salkova institutu nyní vyšlechtili chiméry opice a člověka - injekcí lidských kmenových buněk do embryí makaků - v Petriho miskách.
Japonští vědci chtějí kvůli transplantacím křížit zvířata s člověkem
Předloni jsme informovali např. také o tom, že Japonsko je jednou z prvních zemí, která může experimentovat s lidskými a živočišnými embryi způsobem, aby se přivedl na svět geneticky smíšený tvor disponující lidskými a zvířecími buňkami.
Tamní ministerstvo vědy tehdy schválilo Tokijské univerzitě eticky sporný nápad vypěstovat lidské kmenové buňky v embryích myší, krys a prasat. Cílem je vytvořit zvířata s lidskými orgány, které by se mohly později použít při transplantacích pro lidi.
