Článek
Jak ukazuje grafické znázornění hodnot odečtených v období od roku 1950 až 2000, některé oblasti světového oceánu se staly slanějšími, jinde jejich slanost poklesla. Změny v rozsahu čtyř procent podle výzkumu, o němž informuje článek v časopise Science, budou podle počítačových modelů při předpokládaném zvýšení průměrných teplot o dva až tři stupně akcelerovat a slanost se změní až v rozpětí 25 procent.

Graf ukazuje změny slanosti oceánské vody v období 1950 až 2000. Oranžová vyznačuje oblasti slanější, modrá oblasti s poklesem slanosti.
„Oceány jsou místem, kde se to všechno odehrává,“ zdůrazňuje Paul Durack, hlavní autor studie, která analyzovala data sebraná během půlstoletí měření teplot a slanosti oceánů s pomocí různých zařízení v různých hloubkách od hladiny po jeden kilometr. Podle Duracka, který působí na University of Tasmania a také v kalifornské Laboratoři Lawrence Levermora, je změna slanosti důkazem globálního oteplování.
Oceány pokrývají 71 procent zemského povrchu a obsahují 97 procent vody, dopadá na ně 80 procent srážek a pohlcují 90 procent energie (tepla) generovaného globálním oteplováním. Změny slanosti pak ovlivňují oceánské proudy, protože slaná voda je hustší než neslaná a klesá do hloubky. Mořské proudy navíc fungují jako dopravník tepla. Například v Atlantském oceánu teplý Golfský proud ohřívá výrazně klima v Evropě.
Slanost oceánů vzrůstá kvůli tomu, že teplejší atmosféra absorbuje více vodních par. Míra odpařování pak stoupá o sedm procent s každým stupněm Celsia. Vodní cyklus se zintenzivňuje na obou koncích extrémů - oblasti, kde se odpařuje více vody, než kolik dopadne srážek, vysychají a naopak oblasti s nízkým odpařováním čelí povodním a ochlazení.
„Změny ve vodním cyklu a související redistribuci srážek ovlivní dostupnost potravin, jejich produkci a zpracování,“ uvedl Durack s tím, že v Perthu, odkud pochází, je možné sledovat důsledky změn již nyní.