Článek
Tým z Arizona State University navrhuje výstavbu 10 miliónů větrem poháněných pump. Ty mají čerpat vodu a vylít ji na povrch ledovce, kde se rychleji zmrazí.
Ledová pokrývka na samém severu Země rychle mizí. Teploty tam byly na konci minulého roku dokonce o 20 °C vyšší, než je dlouhodobý historický průměr, a ledu je nyní v oblasti nejméně za posledních 38 let. Již loni se její zalednění historickému minimu přiblížilo. [celá zpráva]
Můžeme tak zároveň přijít o velkou bílou ledovou plochu, která lépe než sníh dokáže odrážet sluneční záření zpět do vesmíru a ochlazovat tak naši planetu.
Přidat metr ledu
Otevřená voda absorbuje více slunečního světla, což je dalším důvodem pokračujícího koloběhu oteplování. Mizení ledovců rovněž znesnadňuje polárním medvědům hledání potravy.
Silnější led znamená trvanlivější led.
Dle plánu vědců by výkonné vodní pumpy stříkaly mořskou vodu na povrch mořského ledovce, kde by zamrzla a vytvářela nové vrstvy ledu. „Horní část ledového příkrovu je nejchladnější, takže tam by voda mrzla snadněji,“ vysvětluje podle CNN profesor astrofyziky Steven Desch.
Arktický mořský led se podle lednových satelitních měření rozkládá na ploše 13,38 miliónu kilometrů čtverečních. Více než polovina pokrývky není silnější než 1,5 metru. Vědci by díky své technologii rádi přidali další metr. Byla by to výrazná změna.
„Silnější led by znamenal i déle trvající led,“ vysvětlil Desch pro web deníku The Guardian. „Tímto bychom výrazně snížili ubývání arktického ledu v letních měsících.“
Obrovské náklady
I kdyby však chtěli takto obhospodařovat jen deset procent rozlohy Arktidy, potřeba by bylo zhruba 10 miliónů větrem poháněných vodních čerpadel.
Arktida je nejzranitelnější součástí našeho klimatického systému.
Každá pumpa by měla větrnou turbínu s lopatkami s průměrem šest metrů a s hmotností čtyř tun. Aby se udržela nad vodou, musela by disponovat plovákem obdobné hmotnosti.
Pro zmrazení celé Arktidy by jen na výrobu pump připadlo sto miliónů tun železa. Celé by to tedy bylo nesmírně náročné a drahé – celkové náklady na projekt lze odhadovat až na 500 miliard dolarů (12,7 biliónu Kč). Návrh je tedy zatím pouze ve fázi teorie.
„Jenže potřeba problém vyřešit je naléhavá,“ připomíná výzkumník. Vědci zabývající se problematikou změn klimatu nepřicházejí dle jeho názoru s dostatečným řešením. „Obecně jen zastavení produkce emisí oxidu uhličitého,“ doplňuje.
„V létě roku 2030 už tam nebude žádný mořský ledovec. Nic, co dosud děláme, tomu nemůže zabránit. Nedokážeme v daném časovém úseku omezit emise CO2 tak, aby se tání Severního ledového oceánu zabránilo,“ upozorňuje Desch.
Arktida je podle něj nejzranitelnější součástí našeho klimatického systému.
Globální oteplování v reakci na stoupající koncentrace CO2 bude pokračovat i přes snahy o růst ledu v Arktidě.
Skepse k záměru
Julienne Stroeveová, profesorka z University College London a zároveň vedoucí vědecká pracovnice Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), nicméně v proveditelnost tohoto záměru nevěří.
„Globální oteplování v reakci na stoupající koncentrace CO2 bude pokračovat i přes snahy o růst ledu v Arktidě," uvedla. „To znamená, že nadměrné teplo v nižších zeměpisných šířkách by se mohlo na území dostat přes atmosférické a oceánské cirkulace, což by šlo proti této snaze.“
Desch souhlasí, že záměr výroby nového ledu nestačí, má jít ale jen o jakousi „pomocnou ruku“. Chce hlavně rozproudit diskusi o nutnosti obnovování ledových ploch a snižování emisí.
Chystaný prototyp šíleného projektu
„Co se týká ambici a rozsahu, je projekt trochu šílený,“ připouští Desch pro CNN. „Ale přece všechny možnosti, které máme nejprve jen na papíře, jsou trochu šílené,“ uzavírá.
Se svým týmem již během letoška hodlá postavit prototyp stroje a vyzkoušet jej.
Klimatické změny by chtěli světoví vědci zmírnit i jinými projekty. Některé týmy plánovaly mořský ledovec vybílit pomocí světlých aerosolových částic, které by odrážely sluneční záření.
