Článek
Díky zabudovaným senzorům umí terapeutický robotický tuleň podle tiskové mluvčí OU Lucie Fremrové pohybovat hlavou a ploutvemi, mrkat očima, reagovat na dotyk, světlo a hlas, dokonce rovněž napodobuje hlas reálného tuleního mláděte. Univerzita zaslala Novinkám fotografie, video zatím nemají k dispozici.
Výzkum sociální práce se seniory
PARO robot byl primárně zakoupen pro výuku nového předmětu Moderní technologie, inovace a výzkum v sociální práci se seniory bakalářského programu Sociální práce, který se bude vyučovat od letního semestru na Fakultě sociálních studií OU.
Na ČVUT vznikla laboratoř robotických agentů. Studenti je v ní učí spolupracovat

„Cílem předmětu je, aby studenti získali přehled o moderních technologiích a inovacích v praxi a výzkumech sociální práce se seniory a uměli zhodnotit jejich přínos i limity. V současné společnosti se řeší otázka nedostatku možností zajištění pomoci seniorům se sníženou soběstačností,“ přiblížila odbornice z fakulty Ivana Kowaliková.
Dodala, že japonský model ukazuje jednu z cest řešení nedostatku péče o seniory, a to s využitím robotiky a různých chytrých technologií.

Terapeutický robot PARO
V Česku se první terapeutický robot v praxi začal používat v roce 2014 v domově Odry, se kterým univerzita spolupracuje – zkoumá vliv PARO robota na kvalitu života seniorů v domově.
VŠB-TUO má nový model kostry tyranosaura pro výuku

Podle doktorky Kowalikové se prokázalo, že PARO u seniorů dokáže snížit hladinu stresových hormonů, případně dokáže odbourat deprese, osamělost, strach a úzkosti. „Je také dobrým společníkem seniorů – motivuje je ke komunikaci s personálem domova, ale také s ostatním seniory,” poznamenala.
Hlavní problém: finance
Zapojení robotů do praxe sociální práce je nicméně v tuzemsku spíše výjimečné. Mezi hlavní bariéry robotiky a chytrých řešení patří podle OU zejména finance, dále nepochopení možností, které moderní technologie přinášejí, nebo absence specializovaných sociálních pracovníků, kteří by uměli přínosy moderních technologií do praxe předat.

PARO je výrobní název terapeutického robotického tuleně, který se díky strojovému učení dokáže individuálně přizpůsobit uživateli.
„Ze zkušenosti v domově v Odrách víme, že PARO působí na lidi podobně jako terapie s využitím zvířat. Senioři, kteří měli dříve nějakého domácího mazlíčka, se v jeho přítomnosti rozzáří, začnou vzpomínat na své domácí mazlíčky a těší se z každého setkání s tímto plyšovým tulením mládětem. PARO je tedy vhodný nástroj jisté formy animoterapie a reminiscenční terapie,“ zmínila Kowaliková poznatky z praxe.
Gerontooblek pro studenty
Mimo PARO robota Fakulta sociálních studií OU při výuce využívá i jiné moderní technologie. Studenti mohou využít např. gerontooblek, který simuluje obtíže spojené s vyšším věkem, nebo též virtuální realitu, která dokáže nasimulovat vnímání světa očima pacienta s demencí.
V domovech pro seniory chybí tisíce míst

Kromě toho se fakulta účastní meziuniverzitní spolupráce s Vysokou školou báňskou – technickou univerzitou Ostrava (VŠB-TUO), kde studenti navštíví telemedicínský byt, který je vybaven moderními technologiemi umožňujícími seniorům zůstat co nejdéle v domácím prostředí.