Článek
V roce 2015 byla teprve desetiměsíční holčička Harmonie-Rose Allenová z britského města Bath zasažena bakteriální meningitidou (zánětem mozkových blan) – těsně poté, co začala chodit. Tato zákeřná choroba postihuje zejména malé děti a často končí smrtí nebo mívá velmi závažné následky.
Aby jí lékaři zachránili život, museli jí amputovat všechny čtyři končetiny (ruce v loktech a nohy pod koleny) a odebrat i část nosu. To vše bylo zasaženo sepsí. Tehdy měla šanci 1:10, že nemoc přežije.
V pětadvaceti přišla kvůli meningokoku o nohy a zároveň jí selhaly ledviny
Když jí byly tři roky (rok 2017), dostala v zařízení Dorset Orthopedic v Británii své první nožní protézy, které jí sice umožňovaly chodit a navštěvovat školku, avšak přece jen nemohly dobře nahradit všechny funkce normálních nohou, především chození po schodech, ale také normální úkony jako usednutí na židli či vstání ze židle.
Kolena těchto protéz byla pouze mechanická, nemohla se ohnout, a nereagovala proto flexibilně na momentální dynamickou situaci. Tyto staré protézy vyžadovaly, aby Harmonie nejdříve (ze sedu) vystrčila nohy dopředu, a mohla se tak postavit a začít chodit, nebo se jakoby vrhla zpátky, aby se mohla posadit.
Pohyby kolen
Jak dále informovaly servery BBC, The Independent či The Daily Mail, nedávno však získala již osmiletá Harmonie na speciální klinice v britském Ringwoodu nové hydraulické nožní protézy, vybavené mikroprocesory značky Ottobock Kenevo a na ně napojenými senzory, které dohromady řídí pohyby kolen. Tyto nožní protézy stály několik desítek tisíc liber. Nyní může Harmonie snadno a bez pomoci chodit, sednout si, přirozeně vstávat i z podlahy, kopat a chodit po schodech.
V patnácti letech přišla kvůli rakovině o ruku. Díky protéze může Amálka i nadále malovat
Dokonce si může i hrát na houpačce s kamarády nebo s nimi rozvíjet aktivity v rámci dramatického kroužku.
Senzory v nožních protézách snímají údaje 100krát za sekundu, což umožňuje mikroprocesorům řídit pohyb hydrauliky kolen, rovněž i jejich odpor v reálném čase.
Naučit se chodit nebylo snadné
Naučit se chodit pomocí vyspělých nových protéz však nebylo pro Harmonii ani tak zrovna jednoduché. Díky její bojovnosti, mimořádnému entuziasmu a chuti do života se jí ale i tohoto cíle podařilo během týdne intenzivního tréninku v zařízení Dorset Orthopedic rámcově dosáhnout. Musela si především zvyknout na to, že má v podstatě poprvé v životě pohyblivé koleno. Harmonie si pak své nové „nohy“ doslova zamilovala.
Mezi koncem nohy a protézou má Harmonie nasazenu silikonovou vložku, jež chrání jemnou pokožku v místě amputace. Na tuto vložku navazuje objímka ze skleněných vláken s kolíkem, který se fixuje do protézy. Ta vychází ze skeletu z uhlíkových vláken, dále tam je hydraulický válec, trubka se senzory a patka z uhlíkových vláken.
Z 200 let staré protézy dýchá historie
Harmonie si nyní dokonce může vybrat i boty, do kterých své protézy obuje. Také si může poprvé obléknout podkolenky nebo punčocháče a působit v nich celkem přirozeně, což nebylo možné se starými nožními protézami.
Harmonie je ve styku s protetickými odborníky již pět let, ti se přitom vždy snažili vyjít vstříc jejím potřebám. Na rovných nohách bez kloubů se jí dařilo chodit víceméně dobře, ale byly opravdu omezené a dlouhodobě nemusely být pro tělo vhodné.
Momentálně je Harmonie nejmladším člověkem na světě, který je vybaven tak vysokou úrovní protetické technologie. Alan Gordon ze společnosti Ottobock (se sídlem v Německu), jež bionická kolena vyrobila, uvedl, že žádné jiné koleno na trhu v současnosti není tak malé, aby bylo vhodné pro děti, je to navíc nejnovější koleno tohoto typu.
Protézy vyrovnávají klopýtnutí
Přístroj má několik nastavení, takže lze postupně měnit a ladit, jak protetika funguje – zkrátka aby Harmonii nová kolena v budoucnu co nejlépe vyhovovala. Vše se dá také ovládat pomocí aplikace v počítači nebo mobilu. Kolena mají přitom životnost asi šest let.
Vypadá to, že nožní protézy jdou jakoby „samy“, ale Harmonie přitom jejich pohyby ovládá pomocí drobných pohybů boků. Malé kolenní počítače čtou všechny potřebné informace ze senzorů, což ovlivňuje a vytváří reakci a pohyb kolen.
Žábě po léčbě dorostla amputovaná končetina. Může to být přelom v medicíně, věří vědci
Kolena doslova „vědí“, co s nimi chce Harmonie dělat. Protézy dokonce vyrovnávají i klopýtnutí. Po klopýtnutí se v kolenech vytváří odpor, který zabraňuje pádu a pomáhá dívce zůstat ve vzpřímené poloze.
Odborníci mohou rovněž sledovat statistiku pohybů protéz. Viděli například, že se Harmonie během několika týdnů posadila více než 3000krát a že denně ujde asi 2500 kroků. Ještě jí zbývá naučit se třeba zvládat příkré svahy. Harmonii se tak poprvé v životě otevřely nové možnosti, které většina z nás považuje za samozřejmé.