Organizace se shodly na prioritách pro odkládanou novelu zákona o učitelích

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v pondělí potvrdil, že normu jeho úřad předloží k připomínkám v úterý. Už dříve avizoval, že návrh novely bude mezi prvními předlohami, které vládě předá.

„Celý leden ministerstvo zákon připravovalo, ujasňovalo si některé podrobnosti. Během února kromě meziresortního připomínkového řízení chci diskutovat o zákonu i s některými profesními organizacemi,“ řekl.

Podle organizací Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit je novela příležitostí, jak do českého školství přinést řadu smysluplných a potřebných změn. Chtějí, aby se v ní definovaly chybějící podpůrné pedagogické profese, jejichž nedostatek se ve školách projevil i při distanční výuce.

Jde podle nich např. o sociální pedagogy, školní psychology, školní speciální pedagogy a školské logopedy. Se zavedením podpůrných pozic do škol počítá rovněž programové prohlášení vlády.

Ujasnit by se mělo také postavení tzv. provázejících učitelů, kteří se věnují studentům učitelství na praxi, upozornily organizace. Stanovit by se podle nich měly požadavky na vstup do této role, dotyčným kantorům snížit počet vyučovacích hodin a zajistit jejich podporu.

„Ukotvení této role slibuje ostatně také reforma profesní přípravy učitelů, která na ministerstvu školství odstartovala na podzim,“ připomněly organizace.

Požadují, aby se začínajícím učitelům v novele garantovaly dva roky adaptačního období, v němž by jim mohli pomáhat zkušenější kolegové. Toto opatření by podle organizací ulehčilo začínajícím učitelům profesní začátky a snížilo riziko brzkého odchodu ze školství.

Se zavedením statutu začínajícího učitele počítaly již dříve také neschválený kariérní řád, původně připravený exministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD), a novela zákona o učitelích, kterou předložil bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga.

Nově předložený návrh, který slíbil Gazdík, by podle čtyř organizací měl specifikovat i činnost třídních učitelů a určit pro ně nárok na příplatek. Poukázaly na to, že jsou mj. zodpovědní za administrativu a organizační záležitosti třídy, které v posledních dvou letech narostly v souvislosti s opatřeními proti covidu-19.

Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila garanci minimálního průměrného platu pedagogického pracovníka na 130 procent průměrné mzdy v Česku. Opatření je podle organizací důležité proto, že může pro pedagogy přinést vidinu odpovídajícího výdělku v době rostoucí inflace, a přispět tak k dlouhodobému zájmu o učitelskou profesi.

Zároveň se v těchto dnech objevila informace, že učitelé dějepisu, občanské výchovy a cizích jazyků se budou moci zřejmě od března zapojit do fungování tzv. metodických kabinetů, které sdružují vyučující daných předmětů. Dva nové kabinety pro ně připravuje projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) Národního pedagogického institutu (NPI). NPI patří pod ministerstvo školství.

Metodické kabinety začaly v projektu fungovat v roce 2019. Nejprve vznikly pro učitele matematiky, informatiky a češtiny. Od roku 2020 k nim přibyly dva další kabinety, a to pro předškolní a prvostupňové a pro přírodovědné vzdělávání. Dosud se do nich zapojilo zhruba 2500 pedagogů.

Od letošního března mají k dosavadním pěti přibýt ještě další dva kabinety, pro společenské vědy a cizí jazyky. Mají být poslední.

Sloužit by měly jako platforma, kde si učitelé budou moct rozšiřovat své znalosti a dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se vzdělávat v oboru. Spolupracují v nich učitelé a odborníci z MŠMT, České školství inspekce a VŠ. V uplynulých měsících vytvořili např. příručky s radami a tipy do výuky, které jsou k dispozici na webu projektu.

Podle manažera projektu Josefa Slováka by se kabinety v budoucnu měly zaměřit i na zavádění změn ve výuce podle upravených učebních plánů, jejichž revize se nyní chystá.

Projekt SYPO má pokračovat do června 2023. Na jeho financování se podílejí MŠMT a Evropská unie. Podle bývalé ministryně Valachové, která se na tom též podílela, vznikl v roce 2017 - a přímo funguje od počátku roku 2018 - se záměrem vylepšit další vzdělávání pedagogů, které je podle odborníků často nesystematické a nekoncepční. V nabídce průběžného vzdělávání mohou nyní učitelé vybírat ze zhruba 10 tisíc programů ročně, přičemž ministerstvo dříve přiznalo, že vzhledem k takovému počtu programů není schopno u všech kontrolovat kvalitu.

Metodické kabinety fungovaly ve školství už kdysi, zrušily se po roce 1990.