Opatření proti covidu ovlivnila vzdělávání i duševní zdraví, upozorňují spolky

Hečková připomněla, že uzavírka škol v ČR byla kvůli covidu-19 jednou z nejdelších v Evropě. Podle dat Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) trvalo přerušení prezenčního vzdělávání v Česku od vypuknutí epidemie v březnu minulého roku 46 týdnů. V Evropské unii na tom byly hůře nebo srovnatelně školy ve Slovinsku, Bulharsku či Lotyšsku.

„Na distanční výuku i na aktuální hybridní formy vyučování se všichni zvládli nějak adaptovat, protože zkrátka není jiná možnost, ale cena, kterou platíme, je obrovská,“ konstatoval Kozel. U třetiny učitelů podle něj vedlo dlouhé období výuky na dálku k větším projevům depresí než u ostatních lidí.

„Až čtvrtina českých žáků vykazuje duševní nepohodu, především výskyt špatných nálad, podrážděnost, úzkost nebo problémy se spánkem. Školy referují o nárůstu psychických obtíží, náročného chování i ztrátě motivace,“ doplnila Hečková.

Děti a dospívající navíc podle ní přišli nejen o výuku, ale také o volnočasové aktivity.

Už v listopadu jsme informovali, že na danou skutečnost - nárůst počtu psychických problémů a depresí dětí - upozorňovaly i samotné školy a jiní odborníci. Celkově jde o následky loňského a jarního lockdownu, přičemž mnozí žáci si pak zároveň hůře zvykali na návrat do lavic.

Prioritou pro další období by tedy podle Hečkové každopádně mělo být bezpečné prostředí ve školách a dobré vztahy mezi dětmi a učiteli, k čemuž by měla směřovat i pomoc státu. Řekla, že pedagogové by ve školách měli mít po ruce mentory, psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy, nabídku sociálních služeb, krizových center, terapeutů i dalších specialistů.

Podle Kozla by proto nová vláda pětikoalice měla co nejdříve schválit novelu zákona o pedagogických pracovnících, která mimo jiné zajistí systémové financování podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové.

Navzdory potížím ale podle Kozla letošní rok přinesl i důvody k radosti. „Začala se naplňovat vzdělávací Strategie 2030+, nastupující ministr školství slibuje pokračovat v nastaveném reformním kurzu a chce zachovat otevřenou komunikaci s odbornou veřejností a školami,“ zmínil.

Pro zlepšování škol považuje za zásadní kvalitu pedagogů. Přispět by k tomu podle něj mohlo to, že se pedagogické fakulty s ministerstvem školství zavázaly na reformě přípravy budoucích učitelů, dále že Národní pedagogický institut (NPI) a program Ředitel naživo budou spolupracovat na vzdělávání ředitelů.

Od očekávané novely zákona o pedagozích čeká i to, že ve školství zaručí stabilní platy a zavede do systému pozici uvádějícího učitele, který by měl pomáhat začínajícím kolegům.