Online vyučování na 1. stupni? Stačí kolem hodiny denně, chce to i jiné aktivity, doporučuje MŠMT

Ministerstvo školství ve svém doporučení zdůrazňuje, že samotná výuka online by neměla být v rozsahu běžného rozvrhu a měla by se kombinovat se samostatnými úkoly.

Na dotaz Novinek, zda pokyny ohledně „opatrného dávkování online hodin” platí, i když jsou teď déle zavřené všechny školy a jejich znovuotevření nastane nejdříve ve druhé polovině dubna, resort odpověděl kladně.

„Doporučení k distanční výuce z 15. března uvádí, že nelze výuku na dálku úspěšně realizovat přenesením rozvrhu do online prostředí. Zásadní roli proto hrají i samostatné aktivity žáků řízené na dálku učitelem,” řekla Novinkám tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Školy by podle ní měly usilovat o zapojení všech žáků do výuky na dálku. Těm, kteří mají s online vzděláváním problémy, by měly pomáhat prostřednictvím individuálních konzultací. Pokud se dítě výuky na dálku neúčastní, má škola podle úřadu zjistit proč.

Česká školní inspekce totiž ve středu informovala, že rok od prvního přechodu škol na výuku na dálku zůstává v ČR bez techniky pro výuku online 50 000 dětí a kolem 10 000 se zřejmě neúčastní distančního vzdělávání vůbec.

„Praxe potvrdila, že nadměrný rozsah synchronní online výuky představuje extrémní zátěž jak pro žáky, tak pedagogy, a nepřináší potřebný efekt pro vzdělávací pokrok. Naopak se osvědčily asynchronní metody online výuky (výuka probíhající v elektronických platformách, ale dítě plní úkoly samostatně a v čase, který si samo zvolí - pozn. red.), které mohou lépe reflektovat podmínky jednotlivých žáků,” napsala Novinkám Lednová.

Synchronní online výuka na 1. stupni by tak podle MŠMT měla být rozdělena do kratších bloků, přičemž v 1. až 3. třídě by neměla trvat déle než 2 x 30 minut za den a ve 4. a 5. ročníku ne déle než 3 x 30 minut za den.

„V průběhu dne je možné zařadit i více synchronních setkání, pokud budou bloky kratší než 30 minut,” radí ministerstvo s tím, že vhodné je žáky rozdělit na menší skupiny a klást důraz na jejich aktivní zapojení.

Předseda Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý s tímto přístupem souhlasí. „Příliš dlouhá online výuka je monotónní, neefektivní, značně klesá pozornost většiny dětí,” zareagoval pro Novinky.

V jeho Masarykově základní škole v Praze-Klánovicích se podle jeho slov řídí zásadou, že online hodiny nesmí překročit polovinu denního počtu hodin, přičemž na 1. stupni si většina učitelů třídy na většinu online hodin půlí.

„Rodičům se snažíme vysvětlovat, že asynchronní hodiny jsou minimálně stejně důležité jako hodiny učené online. Na druhém stupni jedeme v podstatě podle stálého rozvrhu, ale jen několik okének v rozvrhu zabírají online hodiny,” popsal Černý.

Připouští ovšem, že nemotivované děti nic moc nenutí asynchronní výuku absolvovat. „Proto rodiče těchto dětí ‚tlačí' školy do co největšího počtu online hodin, abychom ty děti měli aspoň trochu ‚pod dozorem'. Není to ale určitě správná cesta,” domnívá se ředitel.

Potvrdil však, že i když se to podle něj s online výukou „nemá přehánět”, nesnaží se doporučeními školského resortu řídit rigidně.

„Nechávám učitelům volnou ruku, jestli učí 2 x 30, 3 x 30 nebo 2 x 45. Ono to taky (hlavně na druhém stupni) může v různé dny vypadat různě. Ale i na prvním - někdy mají dvě, někdy tři (různě dlouhé/krátké) online hodiny, třeba když mají angličtinu,” vysvětlil s tím, že často také učitelé začínají den společnou půlhodinou s celou třídou, kdy probírají třídnické věci, různě se „tmelí” apod.

„Celkově asi máme o něco více online hodin, než doporučuje MŠMT, ale jen o trochu,” řekl Novinkám a doplnil, že jinak hlavně u dětí s výukovými problémy využívají možnost konzultací 1:1, kdy dítě pracuje přímo ve škole s asistentem, někdy i s učitelem. „Někdy je takhle dítě na online hodině a asistent sedí u něj,” uzavřel.

Podle MŠMT je vhodné střídat online hodiny se samostatnou prací či praktickými činnostmi a na konec vyučování zařadit opět společné online shrnutí. Úřad též doporučuje školám obě tyto formy výuky doplňovat „offline aktivitami”, jako je tvorba videí, měření vlastních výkonů chytrým telefonem, tvorba prezentací či focení klíčícího hrášku.

Nyní jsou zavřené všechny školy, i ty mateřské, přičemž není jasné, kdy se žáci do nich začnou vracet. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) jako pravděpodobný termín alespoň částečného znovuotevření škol zmínil druhou polovinu dubna.

„Umím si představit, že je to (otevření škol) na dohled měsíce. Nechci ale udávat zatím žádný termín,” poznamenal na čtvrteční tiskové konferenci po jednání vlády.