Článek
Začátek školního roku obecně představuje pro řadu rodin finančně náročné období. Vynaložené náklady na školáka se mohou pohybovat v řádu několika tisíc korun, následují další výdaje během školního roku.
Nejen rodiče-samoživitelé, ale i mnoho nemajetných rodin si tak nemůže dovolit nakoupit dětem všechny potřebné školní pomůcky či například zaplatit zájmový kroužek. Právě tyto výdaje ale podle ombudsmanky lze hradit z jednorázové dávky mimořádné okamžité pomoci, o kterou mohou rodiče, nacházející se v tíživé sociální situaci, požádat úřad práce.
Úřad práce by měl vždy s ohledem na situaci rodiny a požadovaný výdaj posoudit, zda je žádost odůvodněná.
„Bohužel se zdá, že se mezi rodiči ve složité sociální situaci neví, že mimořádná okamžitá pomoc může sloužit také k uhrazení nákladů souvisejících se školní docházkou nebo zájmovou činností dítěte,” konstatovala Šabatová.
Problém podle ní nelze stavět tak, že když rodiče nemají peníze, musí dítě zapomenout na veškeré aktivity, jako jsou například kroužky či škola v přírodě. Uvedla, že stát prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci napomáhá i tomu, aby dítě nebylo vyloučeno z kolektivu vrstevníků a aby mu nebyly odepřeny aktivity rozvíjející jeho osobnost, schopnosti a zájmy.
Školného či ubytování studentů VŠ se to netýká
Mimořádnou okamžitou pomoc je možné poskytnout například na výdaje na učebnice a učební pomůcky, školní aktovku, pracovní oděvy a pracovní pomůcky pro učně, výdaje na školu v přírodě, zimní lyžařský kurz či na letní výcvikový kurz.
Také na platbu za školní družinu, školkovné či na výdaje na dojíždění do školy. Dávka naopak neslouží k zaplacení školného na jakémkoli typu školy nebo k úhradě ubytování studentů vysokých škol.
O mimořádnou okamžitou pomoc je třeba žádat úřad práce na konkrétní výdaj předem, tedy před jeho uhrazením. Vždy je třeba přesně vymezit, na co konkrétně má být dávka poskytnuta (například předložení školou předepsaného seznamu školních pomůcek).
Úřad práce by měl vždy s ohledem na situaci rodiny a požadovaný výdaj posoudit, zda je žádost odůvodněná. Hodnotí přitom, jestli rodina není ze svých příjmů a majetku schopna výdaj uhradit vůbec nebo by se jeho uhrazením ocitla v hmotné nouzi. Vzhledem k tomu, že úřad musí současně šetřit státní výdaje, může žadateli přiznat jen část nákladů nebo uhradit jen nejlevnější variantu.
Posuzuje také, zda výdaj napomůže začlenění dítěte do kolektivu či jestli by jeho neuhrazení nevedlo k vyloučení dítěte z okruhu spolužáků. Důležité je i hodnocení, jak aktivita, která má být z dávky uhrazena, přispívá k celkovému rozvoji osobnosti dítěte, k rozvoji jeho schopností a dovedností nebo ke zvýšení kvality trávení volného času.