Olomoučtí výzkumníci budou zachraňovat umělecké památky

Projekt, jehož partnery jsou Národní památkový ústav ČR a Muzeum umění Olomouc, spojuje konkrétně historiky věnující se teoriím ochrany památek na katedře dějin umění Filozofické fakulty UP s odborníky z fyzikálně-chemického výzkumu v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty UP.

Při ochraně a restaurování památek mají vědci objevit nové vědecké metody a postupy, které by následně mohly sloužit v praxi. Využívat je dle univerzity budou nejen firmy a instituce úzce specializované na ochranu památek, ale i jiné obory, například stavebnictví.

Díky projektu vznikne na UP třicetičlenný výzkumný tým. „Vývoj nových metod a technik důležitých při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví zažívá na evropské úrovni velký rozvoj, jenž musíme zachytit i v ČR,“ uvedla Jana Michalčáková z katedry dějin umění, která výzkumný tým vede.

„Naším úkolem jsou analýzy materiálů z historických děl, které je historikům umění pomohou zasadit do určitého kontextu. Dodají jim potřebné informace o díle samém nebo poznatky významné pro jeho restaurování či rekonstrukci. Existuje řada fyzikálně-chemických metod, které lze pro průzkum těchto děl použít,“ přiblížil Karel Lemr z RCPTM.

Jelikož jde o díla historicky cenná, je podle něj nutné provádět analýzy tak, aby nedošlo k poškození památky.

„Budeme také vyvíjet metody, které spojí více analytických technik dohromady a umožní nám získat komplexnější informace o vzorku,“ poznamenal Lemr. Projekt, díky kterému odborníci z RCPTM pořídí i speciální hmotnostní spektrometr určený zejména pro analýzu pevných vzorků, by podle něj mohl být i platformou pro zavedení nového výzkumného směru na olomoucké škole.

Historici umění tak budou mít díky novým přírodovědným výzkumným postupům možnost seznámit se hlouběji se zkoumanými díly. Začne je kromě obsahové stránky více zajímat i stránka materiální. Budou objasňovat, z jakého materiálu je dané dílo složeno, jaké barvy měl tvůrce k dispozici i odkud pocházely pigmenty, ze kterých je vytvořil.

„Všechny informace spolu s využitím nejmodernější technologie a techniky nám poodhalí tehdejší umělecké technické postupy. Díky novým poznatkům zlepšíme péči o naše památky i umělecká díla,“ dodala Michalčáková.

Aktivity nového vědeckého týmu Artecy se promítnou i do vysokoškolské praxe. Počítá se s rozšířením výuky o předměty, které studenty dějin umění budou uvádět do nových možností aplikací přírodních věd a výzkumů na umělecko-historický výzkum. Od loňského roku se připravuje i nový doktorský studijní program Technologie pro umění, který bude zahájen v akademickém roce 2021/2022.

„Cílem tohoto programu bude příprava generace multidisciplinárně zaměřených excelentních historiků umění s přesahem do oblasti přírodních věd,“ uvedla vedoucí katedry dějin umění Jana Zapletalová.

Podle UP jde o vůbec první takto pojatý projekt v Česku, kdy má pokročilá chemicko-fyzikální analýza pomoci v porozumění umění.