Článek
„Máme pro tak významnou plodinu, ječmen, k dispozici knihu, která podrobně popisuje její dědičnou informaci. Můžeme v ní hledat místa odpovídající za agronomicky důležité znaky a tím podstatně urychlit získávání DNA markerů pro šlechtění a izolaci důležitých genů,” uvedl Doležel.
Vědci podle něj nyní mají možnosti odhalovat, jak vlastně DNA ovlivňuje vzhled rostliny, sledovat její reakce na vnější podmínky.
O pětinu větší než genom člověka
Ječmen se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata a také pro výrobu piva a whisky. Přečtení genomu v budoucnu pomůže při šlechtění nových odrůd ječmene odolných vůči klimatickým změnám, škůdcům a chorobám. Doležel podotkl, že dědičná informace ječmene se skládá z pěti miliard písmen a je tedy o polovinu větší než genom člověka.
Výsledky výzkumu byly publikovány v posledním čísle prestižního vědeckého časopisu Nature. Bez mezinárodní spolupráce týmů z Německa, Velké Británie, Číny, Austrálie, Dánska, Finska, Švédska, Švýcarska, USA a také České republiky by podle Doležela nebylo možné získat a zpracovat všechna data o genomu ječmene.
Získání tak kvalitní sekvence ječmene podle něj podmínila kombinace klasických starších technik a nejnovějších metod čtení genomu.
Vedoucí aplikační laboratoře Jaroslav Doležel při jejím slavnostním otevření
Výsledek několikaletého badatelského úsilí usnadní vědcům práci při čtení genomů pšenice a žita, na kterém se tým profesora Doležela také podílí. Úplná sekvence genomu pšenice seté by mohla být publikována už letos. Šlechtitelé budou moci i díky práci olomouckých vědců dát zemědělcům nové a lepší odrůdy pšenice, která má velký potenciál pro zvyšování výnosů.
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR v únoru slavnostně otevřel novou aplikační laboratoř, která má pomáhat zavádět nové metody šlechtění. [celá zpráva]
Ústav je partnerem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Jeho ředitelem je právě Doležel, působící i na další partnerské organizaci, olomoucké Univerzitě Palackého.
