Článek
Jihoafričtí badatelé využívají k množení ohrožených rostlin metodu mikropropagace in vitro. Tu běžně uplatňují i komerční firmy například pro pěstování pokojových rostlin či orchidejí. Spočívá v tom, že se z rostliny odebere její malá část, tzv. explantát, z nějž ve sterilních podmínkách vyroste „ve zkumavce“ celá rostlina.
Rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přirozeného prostředí mají stejnou genetickou informaci jako rostlina původní.
Potřebuje k tomu i speciální médium, jež obsahuje rostlinné hormony - zejména cytokininy a auxiny. Právě tyto fytohormony, které stimulují buněčné dělení, studují olomoučtí vědci řadu let. Zabývají se možnostmi jejich uplatnění v medicíně, kosmetickém průmyslu či zemědělství.
Hormony na míru
„Díky dlouholetému výzkumu i vzájemné spolupráci dnes pro naše partnery umíme připravit fytohormony na míru pro konkrétní rostlinné druhy. Máme už totiž identifikované možné problémy a víme, co je jejich příčinou na molekulární úrovni. Proto pro určité druhy rostlin cíleně vyvíjíme látky, abychom potížím předešli a rostlinu vhodně stimulovali k růstu,“ objasnil vedoucí Oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal.
Vědci musí také zajistit, aby se rostlina dokázala aklimatizovat na běžné prostředí.
„To bývá u tohoto způsobu pěstování jedním z největších problémů. Naše deriváty jej v řadě případů dokázaly překonat, jelikož je právě na tyto vlastnosti upravíme. Rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přirozeného prostředí mají stejnou genetickou informaci jako rostlina původní, z níž byl explantát odebrán. To je další pravidlo, které musíme striktně dodržet,“ doplnil.
Výzkumníci se zaměřují i na záchranu léčivých rostlin. Po nich je v zemi značná poptávka, a proto se mnoho z nich stalo ve volné přírodě ohroženými. Pomohli například při záchraně některých druhů aloe, rozmarýnu, pelargonie a dalších rostlin. Výsledky své práce již v JAR zhruba desetkrát patentovali.
Vzorky z Afriky
„Postupem času jsme dospěli až k vývoji růstových regulátorů na míru. Současně získáváme i více materiálu pro studium rostlin, takže výzkum je systematičtější. Posíláme do Afriky deriváty hormonů, k nám naopak přicházejí speciálně upravené vzorky rostlin, u nichž analyzujeme rostlinné hormony,“ uvedla Lucie Plíhalová z Centra regionu Haná.
CRH je společným pracovištěm Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
