Článek
„Náš geopark jako jediný pokrývá oblast celé Moravy a Slezska. Máme zastoupeny rozličné horninové typy z různých geologických jednotek Českého masivu a Západních Karpat, které tvoří geologické podloží Moravy a Slezska. Každý kámen je něčím zajímavý, přihlíželi jsme k velikosti, tvaru a stavbě horniny. Při bedlivém prohlížení některých vzorků je možné objevit i velmi vzácné nerosty,“ uvedl jeden z autorů, Kamil Kropáč z katedry geologie.
Až 600 miliónů let staré
Geopark je určen jak pro výuku studentů katedry geologie, tak pro středoškoláky, žáky základních škol i veřejnost. Zájemci si mohou prohlédnout ve čtyřech sekcích horniny vyvřelé, přeměněné, usazené i geologické zajímavosti.
Nejtěžší exponát, amfibolit z Bukovic na Jesenicku, má hmotnost zhruba šest tun, nejlehčím vzorkem je asi třísetkilogramový fylit z Lomničky. Jejich stáří se pohybuje od zhruba 400 tisíc až po 600 miliónů let.
Travertin z Kokor
Exponáty pocházejí až na výjimky z lomů a jejich majitelé horniny věnovali jako sponzorský dar. Návštěvníci si rovněž mohou prohlédnout bludovit, vzácnou horninu nazvanou podle Bludova na Šumpersku, která je velmi ceněná ve slévárenském průmyslu.
Žula pro monolit na Pražském hradě
Vystaven je i takzvaný supíkovický mramor, hojně užívaný kámen pro ušlechtilou kamenickou výrobu. Mezi vzácné dekorativní horniny, jež se využívají i jako obklady veřejných budov, patří travertin z Kokor.
„Návštěvníci by neměli rozhodně přehlédnout ani slepenec z Lulče s valouny velkými až 15 centimetrů, pískovec s fosilní stopou Zoophycos či žulu z Mrákotína, z níž je vyroben i monolit na Pražském hradě,“ doplnil Kropáč.
Příprava geoparku trvala zhruba dva roky, samotné svozy kamenů asi dva měsíce. Autoři během nich najeli bezmála šest tisíc kilometrů.
