Článek
Univerzita zmiňuje, že zájemci přicházeli s vědomím, že několik minut, které jim odběr krve a vyplnění formuláře pro vstup do registru dárců zabere, mohou pro nemocného s poruchou krvetvorby znamenat naději na celý jeho další život.
„Je to pro mne výzva změnit něčí život a někomu pomoci. Věřím, že kdybych to snad někdy sama potřebovala, někdo se najde taky pro mne,“ popsala své motivy studentka sociální pedagogiky Markéta Lokajová, která si nechala odebrat krev poprvé.
„Kostní dřeň už potřeboval syn jednoho známého a také můj kamarád. Navíc si myslím, že není důvod se nezapsat a někomu nezachránit život,“ doplnil ji budoucí biofyzik Pavel Přikryl, rovněž student UP.
Anonymní dárcovství
Odebrané krevní vzorky se odešlou do laboratoře Českého národního registru dárců kostní dřeně, kde se podrobí vyšetření transplantačních znaků.
„Nepříbuzenské dárcovství je anonymní, k výsledku vyšetření je proto přiřazen kód, pod nímž je potenciální dárce veden v centrální databázi. Tam přicházejí všechny žádosti o vyhledání dárce pro konkrétního pacienta,“ vysvětlila vedoucí Dárcovského centra Olomouc v Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP Zuzana Ambrůzová.
Pravděpodobnost, že by potenciální dárci z UPointu byli osloveni, se ale podle ní dá jen obtížně odhadnout.
„Jde opravdu o unikátní kombinaci transplantačních znaků, kterou pacient potřebuje a která musí být totožná s dárcovou. Ze základních statistik zhruba vyplývá, že pouze jedno procento dárců dospěje k samotnému darování. Proto je nutné mít registr dostatečně široký a s co největším počtem dárců. Nikdy nevíme, jakou konkrétní kombinaci bude pacient potřebovat,“ upřesnila Ambrůzová.
Akci „Zapište se někomu do života“, zacílenou na mladé lidi od 18 do 35 let, uspořádala UP ve spolupráci s Dárcovským centrem Olomouc, Českým národním registrem dárců kostní dřeně a organizací studentů medicíny International Federation of Medical Students' Associations (IFMSA CZ) Olomouc.