Článek
„Účastníci se dozvědí o fenoménech a důsledcích takových jevů, jako jsou kolize ptáků s prosklenými plochami, větrnými elektrárnami, úhyny na sloupech a drátech elektrického vedení, trávení a pronásledování dravců, ale i dopadů našich kočičích ‚miláčků‘ na ptačí populace. Zároveň se také dozvědí více o tom, proč a jak ptáci výdobytky naší civilizace využívají, ačkoli jim hrozí rizika,“ představil akci její koordinátor Evžen Tošenovský z přírodovědecké fakulty a ČSO.
Kontrastní fólie na škole
I sama fakulta se musí u své budovy s tímto problémem vypořádat. Fakulta po náročných jednáních s autory stavby či ornitology učinila první kroky, aby nebezpečí nárazů opeřenců do prosklených ploch její budovy výrazně zmírnila.
Během prázdnin na nejrizikovější místa v přízemí budovy vylepila kontrastní fólie, jež mají podle ornitologů vést k výraznému snížení mortality ptáků. Ze skleněných ploch naopak zmizely reflexní fólie, které jim orientaci ztěžovaly.
„K úmrtím ptáků dochází u řady výškových prosklených budov. Chtěli jsme problém vyřešit a jsme rádi, že pilotní fázi jsme stihli ještě před podzimním tahem ptáků, kdy bývá situace nejhorší. Navíc jsme připravili program, který s problematikou seznámí širokou veřejnost, ale třeba i zájemce z řad architektů či stavebních firem,“ uvedla tajemnice fakulty Jana Zimová.
Ročně kvůli architektuře uhynou statisíce opeřenců
Celkové náklady za barevné polepy fakulty dosáhly zhruba 300 tisíc korun. Následovat bude vyhodnocení jejich účinnosti, o něž se postarají odborníci z Moravského ornitologického spolku. Dalším z plánovaných kroků je výsadba zeleně v bezprostřední blízkosti objektu, která by měla riziko nárazu opeřenců do skel rovněž snížit. Je naplánována na jaro příštího roku.
„Mortalita ptáků na prosklených plochách je vážným problémem. Odhaduje se, že každoročně u nás umírají po nárazech do skel a podobných materiálů statisíce ptáků ročně. V ČR je navíc tento problém, na rozdíl od západní Evropy, u odborné stavařské veřejnosti prakticky neznámý,“ upozorňuje Lukáš Viktora z ČSO.
„V tuzemsku existuje závazná stavební norma ČSN pouze pro liniové stavby, například protihlukové stěny u silnic, která určuje, jakým způsobem má být reflexní nebo průhledný materiál zabezpečen proti nárazům ptáků. U budov, ať už výškových, nebo jiných, je toto zatím pouze na osvíceném přístupu architekta,“ dodal.
Skutečnost, že architektura stojí, pokud jde o ochranu ptactva, na počátku, potvrzuje i architekt Jan Mléčka. „Naše domy zabíjejí ptactvo – a ne ve zrovna malé míře. Dokázali jsme naplnit všechna provozní, konstrukční i estetická očekávání, přesto ale jsme ve výsledku neomalení. Není to záměr, ale vývoj. Je dobré, že o těchto věcech začínáme přemýšlet,“ uvedl.
Dron s ptačíma očima
Sérii popularizačních i odborných přednášek Evropského festivalu ptáků v Olomouci povedou přední experti zabývající se ptačí mortalitou v národním i celosvětovém měřítku. Několikadenní akci zahájí interaktivní prezentace nazvaná Jak to vidí ptáci, která se uskuteční 30. září v rámci Noci vědců u přírodovědecké fakulty.
„Účastníci se mohou těšit na neformální povídání o nebezpečích, která na ptáky číhají vinou lidských aktivit. Prostřednictvím záběrů z dronu předvedeme, jak ptáci některé překážky lidské civilizace skutečně vidí,“ prozradil Tošenovský.
Program přednášek o víkendu 8. a 9. října doplní hravé aktivity pro celou rodinu a terénní ukázky ornitologického výzkumu.
Festival ptactva je kampaní společnosti BirdLife, v ČR zastupované Českou společností ornitologickou. Jeho cílem je upozornit na fenomén ptačí migrace a na nebezpečí, která ptáky na jejich cestách mohou potkat.
