Ohroženým dětem navštěvujícím MŠ se ve škole daří více, tvrdí studie

Zpracováním studie byl pověřen Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vychází z dostupných dat a analýz. Zjistilo se podle ní, že pozitivní účinek mateřských škol je výraznější než vliv přípravných tříd. Ty byly až do letošního září vyhrazeny jen pro děti se sociálním znevýhodněním.

Děti ze sociálně vyloučených oblastí, kde žijí zejména Romové, podle autorů často jako malé nepoznají jiné prostředí.

„Bez potřebné podpory takové děti začínají školní docházku s jinými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi než jejich vrstevníci z většinové společnosti. Rozdíly jsou patrné téměř ve všech oblastech,” uvedli.

Jeden z autorů studie, David Greger, připomněl zjištění expertů, že peníze investované do předškolního vzdělávání sociálně znevýhodněných v budoucnu přinášejí nejvyšší zisk ve srovnání s dalšími stupni škol.

Česko přitom do předškolního vzdělávání investuje v přepočtu na kupní sílu méně než například Slovensko nebo Polsko. Navíc je poměrně velký rozdíl mezi investicemi do mateřských a středních škol v neprospěch předškolních zařízení.

Petr Bannert z ministerstva školství vysvětlil, že vyšší náklady na SŠ jsou dány nároky na pedagogy i odbornou výuku. Rozdíl by se měl podle něj snížit po plánované změně financování regionálního školství.

Předškolní vzdělávání, které by pro lepší efekt mělo trvat déle než jen plánovaný povinný poslední rok před školou, má podle dat z průzkumů silný vliv na schopnosti žáků.

„Například 59 procent romských školkových dětí ve věku pěti let je schopno rozpoznat deset písmen. U těch, které do školky nedocházejí, je to jen pouhých 37 procent,” uvádí studie.

Obdobné rozdíly jsou mezi romskými dětmi také v dalších oblastech. Mezi dětmi z většinové populace, které chodí do MŠ a které jsou doma, takové rozdíly nejsou.

Ve věkové kategorii od tří do šesti let navštěvují MŠ zhruba dvě třetiny dětí z majority, ale jen 28 procent malých Romů. Důvodem jsou podle studie chybějící kapacity mateřských škol a také jejich špatná dostupnost především pro rodiny z odlehlých venkovských oblastí.

Dalším z argumentů jsou ekonomické důvody. Školné i stravné se pohybuje řádově ve stovkách korun měsíčně. Pokud by byla MŠ bezplatná včetně stravování, nechalo by děti zapsat podstatně více romských rodičů.

Studie se zaměřila na situaci romských dětí do osmi let, takže se podrobně zabývala také začátkem školní docházky. Prezentuje mimo jiné výsledky dřívější studie společnosti Global Analysis and Consulting (GAC), podle níž jen 30 procent romských chlapců a 50 procent romských dívek, kteří byli původně zapsaní do běžných základních škol, dokončilo studia ve stejné třídě, do které původně nastoupili.

U romských dětí je ve srovnání s většinou desetkrát větší pravděpodobnost umístění do škol či tříd mimo hlavní vzdělávací proud. Klíčovou hnací silou segregovaného vzdělávání se podle studie zdá být rodičovská volba.

„Drtivá většina neromských rodičů hledá školu bez Romů nebo s nízkým počtem romských žáků. Když se počet takových žáků zvýší, své děti raději z dané školy vezmou," doplnili autoři. Ředitel odboru vzdělávání Bannert doplnil, že segregace v případě ZŠ je do jisté míry dána také lokalitou, kde se tyto školy nacházejí.

Další z autorů studie Karel Čada poukázal na to, že v případě MŠ chodí romské děti převážně do zařízení společných pro všechny děti. Upozornil ale na to, že to může být dáno tím, že je jich zatím poměrně málo.

To by se mohlo změnit po zavedení povinného posledního roku MŠ. „Pokud by více romských dětí navštěvovalo mateřské školy, dá se předpokládat, že by došlo k podobnému efektu jako u základních škol,” řekl.

Školy a školky by podle studie měly častěji zaměstnávat proškolené romské učitele, mediátory a asistenty pedagoga.

„Do výuky na středních a vysokých pedagogických školách by měly být povinně zařazeny předměty zaměřené na teorii a praxi inkluzivního vzdělávání v předškolních zařízeních a základních školách,” doplnil v souladu se závěry studie ředitel Nadace OSF Robert Basch.