Článek
Výsledky nové studie, publikované tento týden ve středu v odborném časopise Nature, tak naznačují, že měsíční „skrytá polokoule“, kterou přímo z naší planety nikdy nevidíme, bývá mnohem sušší než nám mnohem známější přivrácená strana naší přirozené družice.
Studie čínských vědců konkrétně odhalila, že obsah vody v každém gramu silné horninové vrstvy pod povrchem odvrácené strany Měsíce je menší než dva mikrogramy (miliontina gramu) – což je nejnižší zaznamenaná hodnota v historii.
Analýza čedičové (vulkanické) horniny přivezené z měsíční impaktní (tj. vzniklé nárazem jiného tělesa – pozn. red.) pánve South Pole–Aitken sondou Čchang-e 6, která na daném místě přistála loni v červnu, totiž ukazuje, že obsah vody ve zdroji v plášti činí jen mezi 1 až 1,5 mikrogramu na gram vzorku.
Jde o výrazně nižší hodnoty než průměrný obsah vody v plášti přivrácené strany Měsíce, založený na studiu vzorků z misí Apollo, které naznačují hodnoty až do 200 mikrogramů na gram vzorku – v závislosti na konkrétním místě.
| Sonda celkem přivezla cca 2 kilogramy vzorků (1935,3 gramu měsíční horniny). 1,6 kg z toho tvoří materiál nabraný z povrchu pomocí lopatky. Zbytek získala pomocí dlouhého vrtáku z až třímetrové hloubky pod povrchem. Zatímco v hloubce vědci očekávají spíše původní horniny typické pro dané místo, na povrchu se nachází z velké části smíšená a drobná prachová drť, v níž velkou část tvoří materiál pocházející z jiných i vzdálených míst. |
Tento nově objevený rozdíl v obsahu vody uvnitř Měsíce je podle čínských expertů velmi významný a může nabídnout nový pohled na jeho vznik a vývoj.
Hypotéza o obří srážce
Příslušná zjištění navíc podporují teorii, že Měsíc vznikl po srážce mladé Země s obřím protoplanetárním tělesem velikosti Marsu před asi 4,5 miliardy let. Tato srážka vymrštila do oběžné dráhy množství trosek, které se postupně spojily do prachového šedého tělesa, které dnes vidíme na noční obloze.
„Věříme, že výsledek naší nové studie je v souladu s hypotézou obří srážky, která vedla ke vzniku Měsíce,“ okomentoval to pro portál Space.com profesor Chu Sen z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd.
- Měsíc při svém oběhu (díky tzv. vázané rotaci) obrací k Zemi prakticky stále stejnou stranu či polokouli, tzv. přivrácenou. Povrch Měsíce na straně přivrácené k Zemi se přitom dosti liší od povrchu jeho strany odvrácené. Na přivrácené straně vidíme relativně větší zastoupení plochých a tmavých míst, tzv. měsíčních moří, a povrchová kůra Měsíce je zde relativně slabá.
Návratový modul automatické čínské sondy Čchang-e 6 přivezl 25. června 2024 na Zemi historicky první vzorky hornin z povrchu odvrácené strany Měsíce. Bylo jich celkem 1935,3 gramu. Na povrchu Měsíce sonda přistála 1. června minulého roku blízko jeho jižního pólu.
- V lednu jsme informovali, že vzorky čediče, které přivezla daná čínská mise, ukazují, že se na odvrácené straně odehrály dvě silné vulkanické události: starší před 4,2 miliardy let, mladší před 2,8 miliardy let. Ta druhá nemá na přivrácené straně obdoby. Těleso o velikosti Měsíce ztrácí teplo rychle, tak není jasné, kde by se zde v oné mladší době teplo nutné k roztavení hornin vzalo. Navíc tam není v horninách přítomen dostatek radioaktivních prvků jako thorium, které by mohly příslušné teplo vytvořit (na rozdíl od čedičů přivrácené strany).
- Tento dřívější výzkum vzorků zveřejněný v listopadu v odborném časopise Nature provedla laboratoř prof. Li Čchiou-liho z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd.
Na závěr je potřeba připomenout, že veškeré předchozí vzorky z Měsíce pocházely z různých míst na přivrácené straně, ať už šlo o počiny amerických pilotovaných misí Apollo, sovětských automatických sond Luna nebo předchozí čínské sondy Čchang-e 5 z roku 2020.
Proto je loňská mise čínské sondy Čchang-e 6 důležitým prvenstvím v rámci výzkumu našeho přirozeného souputníka.
