Odolnost vůči antibiotikům může do 25 let vést k 200 milionům úmrtí, varuje nová studie

Infekce, operace a běžné lékařské postupy se pro mnoho lidí stávají otázkou života a smrti – stejně jako tomu bylo před rokem 1928, než byl objeven penicilin a zrodila se antibiotika. Tehdy lidé běžně podléhali třeba bakteriálnímu zápalu plic.

Jenže během let se bakterie naučily účinkům antibiotik odolávat. A to dokonce takovým způsobem, že rezistence na antibiotika je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z deseti největších hrozeb pro lidstvo.

Jak napsal deník El País, studie zveřejněná tento týden v odborném časopise The Lancet odhaduje, že antimikrobiální rezistence (AMR) by mohla přímo zabít více než 39 milionů lidí a nepřímo 169 milionů (kvůli problémům spojeným s jinými chorobami) za 25 let – celkem tedy 208 milionů lidí.

Podle studie, která analyzovala 520 milionů individuálních záznamů od roku 1990 do roku 2021 v rámci 204 zemí, AMR zvlášť tvrdě zasáhne demografickou skupinu nad 70 let, přičemž úmrtnost údajně vzroste o 72 procent v zemích s vysokými příjmy a o 234 procent v severní Africe a na Středním východě.

„Dostáváme se do postantibiotické éry, kdy už nebudeme mít zdroje, které by fungovaly,“ uvedl vedoucí oddělení infekčních nemocí a epidemiologie v UTHealth Houston (akademické pracoviště při Texaské univerzitě – pozn. red.) Luis Ostrosky, který se na studii nepodílel.

I on ale upozorňuje, že „antimikrobiální rezistence roste“. „V každodenní lékařské praxi nacházíme infekce, které nejsou léčitelné antibiotiky, jež nyní existují, a to je velmi vážné,“ zdůraznil.

Účinky postantibiotické éry se začaly zaznamenávat před 30 lety. Od té doby do roku 2020 umírá ročně více než jeden milion lidí (mezi 1,06 a 1,14 milionu) kvůli antimikrobiální rezistenci, přičemž dospělí ve věku 70 let a starší zažívají více než 80procentní nárůst úmrtnosti na AMR, uvádí dále zmíněná nová studie zveřejněná v The Lancet, za kterou stojí projekt Global Research Project on Antimicrobial Resistance (GRAM).

Pokud bude tento trend pokračovat, studie předpokládá, že roční počet úmrtí na AMR vzroste do roku 2050 na 1,91 milionu, tedy skoro o dvojnásobek. Pokud se započítají i úmrtí související s AMR, počet úmrtí podle odhadů vzroste na 4,71 milionu až 8,22 milionu ročně – což je nárůst o téměř 75 procent.

„Tato zjištění nicméně zdůrazňují, že AMR je významnou globální zdravotní hrozbou po celá desetiletí a že tato hrozba roste,“ řekl podle listu The Guardian autor studie Dr. Mohsen Naghavi ze zdravotnického institutu na Washingtonské univerzitě.

„Pochopení toho, jak se trendy v úmrtí na AMR v průběhu času měnily a jak se pravděpodobně změní v budoucnu, je nezbytné pro kvalifikovaná rozhodnutí, která pomohou zachránit životy,“ dodal.

Nicméně je třeba připomenout, že zatímco studie varuje, že u populace nad 70 let se předpokládá nárůst úmrtí na AMR, u dětí do pěti let se očekává pokles. Podle výzkumu počet úmrtí spojených s AMR klesne ze cca 488 tisíc na 193 tisíc a úmrtí související s AMR klesnou z 2,29 milionu na 840 tisíc. Tento pozitivní trend je podle vědců důsledkem zlepšení v oblasti prevence a kontroly infekcí.

Podle lékaře Steina Emila Vollseta z Norského institutu veřejného zdraví ale každopádně naléhavě potřebujeme nové strategie ke snížení rizika závažných infekcí prostřednictvím vakcín, nových léků, lepší zdravotní péče, lepšího přístupu ke stávajícím antibiotikům. „A také instrukce, jak je co nejefektivněji používat,“ poznamenal.

Podle výzkumu by zlepšení péče o infekce a přístupu k antibiotikům mohlo zabránit 92 milionům úmrtí. Důležitost preventivních opatření podporuje skutečnost, že trvalý vzestupný trend AMR se v roce 2021 dočasně snížil v důsledku omezení kontaktů mezi lidmi v rámci proticovidových opatření.

Avšak největším průlomem by byl objev nových antibiotik, protože „antimikrobiální léky jsou jedním ze základních kamenů moderní zdravotní péče a rostoucí rezistence vůči nim je hlavním důvodem k obavám,“ prohlásil Naghavi.

Například výzkumník César de la Fuente z Pensylvánské univerzity již léta bojuje za nalezení nových molekul s antibiotickou kapacitou. Věří, že velmi nápomocná při „pátrání“ může být umělá inteligence.