Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii se loni snížilo o polovinu

Minulý týden v pátek na to upozornila agentura Reuters s odkazem na údaje brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Podle předběžných údajů, které INPE čerpá ze satelitních snímků, bylo v loňském roce zničeno na 5100 kilometrů čtverečních amazonského pralesa. To je desetkrát větší plocha než rozloha Prahy. Ve srovnání s rokem 2022 je údaj poloviční a je také nejnižší od roku 2018.

Příznivý vývoj považuje za svůj úspěch vláda levicového prezidenta Luly. Podle ministerstva životního prostředí k poklesu ničení amazonského pralesa přispěly důkladnější kontroly a důraznější potírání nelegálních hospodářských aktivit na území, které pokrývá amazonský prales.

Právě nelegální aktivity - např. i vypalování částí lesa, spáchané farmáři - jsou jednou z hlavních příčin odlesňování.

Za Lulova předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, ničení největšího deštného pralesa na světě naopak zrychlovalo.

Podle kritiků a ekologů za to mohla právě vládní politika, která umožnila nové hospodářské aktivity a méně důrazně kontrolovala dění v Amazonii. Lula slíbil, že nepříznivý vývoj zvrátí.

Současný prezident sice tvrdí, že chce důsledněji hájit amazonský prales i domorodé národy, které často na území pralesa žijí, v parlamentu však mají většinu konzervativní strany, které tomu nejsou tolik nakloněné, píše server vědeckého časopisu Nature.

Podle analytičky Natalie Unterstellové budou klíčová rozhodnutí v energetice. Část vládního tábora by chtěla výrazně navýšit těžbu ropy a plynu, např. v ústí řeky Amazonky. Podle Unterstellové je místo toho nutné zaručit v oblasti udržitelný ekonomický rozvoj šetrný k životnímu prostředí.