Odkladů školy přibývá. Nejčastěji kvůli celkové nezralosti dítěte

Nadpoloviční většině žádostí o odložení nástupu do školy podle zprávy inspekce vyhoví zhruba 90 procent pedagogicko-psychologických poraden.

Ze zjištění ČŠI plyne, že zhruba čtyři pětiny poraden vydávají doporučení odložit nástup do školy kvůli celkové nezralosti dítěte. Logopedické vady se vyskytují v polovině případů, kdy poradna doporučí odklad.

Dalším častým důvodem pro pozdější nástup do školy jsou obtíže se soustředěním nebo potíže s nácvikem pohybů při psaní či kreslení, tzv. grafomotorikou. Tyto důvody uvedly asi dvě pětiny poraden.

Pětina případů se týká sociální nezralosti nebo nedostatečných pracovních návyků. V šesti procentech se odklad podle poraden dává dětem kvůli poruše pozornosti s hyperaktivitou označovanou jako syndrom ADHD. Zdravotní postižení je důvodem pro odložení školní docházky v 1,2 procentu případů a nezralost z důvodu sociokulturního zázemí v 7,2 procenta.

Mírně odlišné jsou podíly doporučení ze speciálních poradenských center, která poskytují služby hlavně dětem se zdravotním znevýhodněním či těžkým mentálním postižením. Nejvíc se liší tím, že vedle celkové nezralosti a poruch řeči jsou tam hlavním důvodem odkladu celkový opožděný vývoj řeči a zdravotní handicap.

Víc než polovině žádostí o odklad vyhoví podle zjištění inspekce 90 procent pedagogicko-psychologických poraden. Speciální poradenská centra jsou ještě vstřícnější, kolem poloviny jich vyhoví všem. Méně než půlku žádostí schválí 2,5 procenta center.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v ČR příliš mnoho dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvořili žáci s odkladem v minulém školním roce zhruba čtvrtinu nově přijatých do první třídy. Týkalo se to přibližně 26 tisíc dětí, asi dvě třetiny z nich byli chlapci.

Odklad by přitom měl být jen výjimečným opatřením, které by se podle expertů mohlo týkat asi dvou procent dětí. Za zásadní považují změnu přístupu škol tak, aby uměly pracovat s různě vyspělými.

Ministerstvo školství si snížení počtu odkladů slibovalo od některých opatření, která v minulosti prosadilo. Ke zlepšení připravenosti dětí na školní docházku mělo přispět např. zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání či posunutí zápisů do prvních tříd z období v lednu a únoru na duben.

Místo poklesu ale naopak odkladů v posledních letech přibylo. Ve školním roce 2014/2015 dosahoval jejich podíl 19,3 procenta, tedy asi o pět procentních bodů méně než loni.

Loni v březnu jsme zároveň informovali, že rodiče předškoláků se zajímají o odklad školní docházky pro své dítě i kvůli epidemii covidu-19 a výuce na dálku.

Poradny však podle místopředsedkyně Rady asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavly Kubíčkové na tyto žádosti o odklad neberou ohled a „drží se standardních důvodů nezralosti dítěte pro školní docházku”.