Odhalená kopule. Pražské planetárium se chystá na projekční systém, který nemá ve světě obdoby

Plánovaná rekonstrukce uzavřela planetárium ve Stromovce v červnu tohoto roku. A zaměstnanci se hned pustili do práce. Jako první demontovali staré - a moderním projekcím už nevyhovující - digitální projektory v největším sále.

„U nás už použitelné nejsou, ale pořád je to relativně drahá technika. Podařilo se nám dojednat, že si projektory vezme Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze pro své studentské projekty. Zařízení, které bylo v pořizovací ceně desítek milionů korun, tak nepřijde nazmar,“ popisuje ředitel planetária Jakub Rozehnal.

Ještě starší projekční technika, optomechanický systém Cosmorama neboli „modrá činka“, která trůnila uprostřed sálu, se přestěhovala do suterénu, kde bude nadále k vidění.

„Váží asi tři tuny, její přemístění nám trvalo čtrnáct dní, to bylo velké dílo,“ usmívá se při vzpomínání ředitel.

„Pak byly ze sálu odstraněné sedačky a původní ostění, které oddělovalo technické prostory. Nakonec se demontovaly stupně hlediště, protože to nové bude mít podstatně vyšší sklon, než mělo, a původní pódium. Nové bude mobilní, bude možné ho zcela zapustit do země, nebo naopak vysunout,“ vyjmenovává Rozehnal.

V těchto dnech přišly na řadu výškové práce, kopule se klene až do výšky 16 metrů. Mizí z ní dva tisíce původních světlých perforovaných panelů z hliníku, které od konce 50. let pokrývaly celou plochu báně.

Dolů jdou i dřevěné rámy, na kterých byly panely přibité, a brzy také spodní kovová konstrukce. Z kopule zůstane vevnitř jen očištěná hladká stěna.

„Při projekcích hvězd za tmy nevadilo, že jsou plechy trochu zprohýbané a že místy mají trochu jiný odstín. Ale pro digitální projekci v planetáriu 21. století je tohle zcela nepřípustné. Když jsme na to promítali nějakou světlou scénu, tak to bylo prostě vidět,“ vysvětluje Rozehnal některé z důvodů, proč se do obnovy pustili.

Nová stěna už tak nebude bílá, ale černá. Vytvoří ji na dvacet tisíc panelů složených z více než 45 milionů LED diod. Obraz již nebude promítaný projektory, ale bude se zobrazovat přímo na LED ploše s vysokým rozlišením.

„Jako když se díváte na LED televizi, nicméně v mnohem kontrastnějším provedení. Kvalita projekce bude nesrovnatelná s klasickou projekcí. Budete mít pocit, že zažíváte 3D vjemy, aniž byste na sobě museli mít 3D brýle,“ slibuje Rozehnal intenzivní zážitky, které z planetária učiní unikátní místo, jenž podle něj nemá ve světě obdoby.

Dodavatel technologie zvané „LED Dome“ s životností až 25 let ale ještě známý není, výběrové řízení stále běží. Kvůli námitkám jedné z firem musela organizace původní tendr na jaře zrušit a vypsat nový.

„Nečekal jsem, že se v tomto prostředí najde potenciálně velmi agresivní uchazeč, který nám bude dělat problémy. Tendr se nám táhne už téměř rok, ale já pevně věřím, že do konce tohoto roku podepíšeme s dodavatelem smlouvu,“ očekává Rozehnal.

Časový plán výměny systému to podle něj zatím nenarušilo, s jeho stavbou chce začít v lednu příštího roku.

Inovativní technologie si vyžádá vybudování mimo jiné i nového systému vzduchotechniky. „Kopule bude totiž vyrábět poměrně dost odpadního tepla a my jsme se rozhodli to teplo schraňovat. Kolem planetária vznikne celý systém zemních vrtů, ve kterých se bude teplo ukládat, a v zimě se z nich bude čerpat a v létě chladit,“ přibližuje budoucí úsporná opatření.

Kvůli novým prvkům klimatizace na budově jednají také s památkáři, tak aby „byly obě strany spokojené“.

Rekonstrukce zasáhne také do výstavních prostor, které se rozšíří. Planetárium bude koncipováno jako průchozí trasa s novým východem, umístěným na opačné straně, než je v současnosti. Vznikne rovněž nová prodejna upomínkových předmětů a šatna. „Doufám, že bychom planetárium mohli prvním návštěvníkům otevřít v prosinci 2024,“ přeje si ředitel.

A rád by ještě do té doby realizoval jeden nápad: „Rádi bychom v prázdné, vyklizené kopuli uspořádali nějaký rockový nebo punkový koncert. Aspoň se nebudeme muset bát, že nám tam něco návštěvníci rozbijí,“ směje se.

Ostatně, na různé koncerty, divadelní představení či přímé přenosy sem chce lákat návštěvníky i po otevření, aby nebylo planetárium vnímáno jen jako zařízení pro školní třídy, kde se děti dozvědí „něco o vesmíru“. „Digitální projekce dnes umožňuje vás dostat na dno oceánu, do nitra sopky, do pravěku za dinosaury a tak dále,“ zmiňuje možnosti projekcí.

Kapacitně bude sál na větší návštěvnost podle ředitele připravený. „Dřív se tam vešlo 230 lidí, obsazovalo se ale jen 190 sedadel, protože první řady byly tak nalepené na plátno, že se na něj odtamtud nedalo dívat. Teď tam bude 280 sedaček, které se budou moct plně obsadit,“ počítá.

Celá rekonstrukce planetária má vyjít na částku kolem 300 milionů korun. „Zhruba dvě třetiny té ceny jsou na pořízení vlastní projekční kopule spolu s počítači, zbytek pak náklady na ostatní rekonstrukci,“ přibližuje Rozehnal. Výdaje plně pokryje zřizovatel, tedy hl. m. Praha.

Planetárium bylo v hlavním městě otevřeno v roce 1960 a řadí se mezi 50 největších v Evropě. Pod zastřešující organizaci Planetum spadá kromě něj i Štefánikova hvězdárna na Petříně, která byla zprovozněna v roce 1928, a hvězdárna v Ďáblicích z 50. let minulého století.