Odbory: Propouštění školníků nehrozí

Škrt 21 tisíc pracovních pozic by se zřejmě týkal nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařek, uklízeček či školních hospodářek. „Pedagogičtí pracovníci by to být nemohli, když počty žáků rostou, a pedagogů bude potřeba více. A přes asistenty pedagoga se to nevyřeší,“ zdůvodnil.

Bek měl rovněž partnery ujistit, že nad podobou rozpočtu se vedou intenzivní jednání v koalici takřka každý den. Dosavadní jednání prý spějí k tomu, že rozpočet školství se nebude oproti letošku snižovat. Ministerstvo financí přitom navrhlo snížení výdajů resortu o 12 miliard.

„Plus se hledá řešení navýšení platů učitelů na úroveň 130 procent,“ dodal odborový předák. Tento slib už je totiž v zákoně, který ale nepopisuje základ, k němuž se má oněch 130 procent vztahovat. Různé propočty mohou činit rozdíl v průměrných mzdách kantorů až pět tisíc korun. Jasněji by mělo být příští týden.

A zřejmě pohasíná i debata o financování nepedagogických pracovníků, již před pár dny ministr školství otevřel.

„Šlo by o jasné rozdělení kompetencí, kdy by stát financoval a garantoval vzdělávání ve školách, tedy platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků, a zřizovatel, který zřizuje školu, by pak kromě provozu financoval i některé obslužné činnosti,“ popsal Právu Bek.

Na tripartitě pouze připustil, že o takové změně je dlouhodobě přesvědčen, že by byla správná, ale že podobný krok by vyžadoval nejen důkladnou diskusi, ale také změnu několika zákonů. A to je běh na dlouhou trať.

Třeba jeho stranická kolegyně, poslankyně a šéfka Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková, rovnou ohlásila, že by s takovou reformou nesouhlasila.

„Na obce dopadá i konsolidační balíček. Neuhájili jsme ani to, že se nám nebude sahat na DPH. A to, že bychom ještě měli financovat nepedagogické pracovníky, si nedokážu představit. Obce jsou rády, že ze svých rozpočtů uhradí provoz školy, opravy, energie. To jsou velké částky do školství z rozpočtu obce,“ řekla Právu.

Nápad se nezdál ani šéfovi Asociace ředitelů ZŠ Luboši Zajícovi. „Obce jsou už teď zatížené poměrně dost a zejména v těch menších by to byly náklady, které by je ještě více zatížily. Byla by otázka, jestli by to chtěly dále financovat. A pokud by zaměstnanci nebyli zaměstnanci školy, kdo by je řídil, kdo by jim zadával práci?“ ptal se. A svazkové školy podle něj moc dobře nefungují.

Nadšen nebyl ani poslanec Pavel Klíma (TOP 09). „Má to jisté ratio, ale coby náměstek pro školství Jihočeského kraje, který zřizuje 125 školských zařízení, bych chtěl nejprve vidět analýzu,“ řekl Právu. Doplnil, že obce dostávají na zřizování svých zařízení finance v rámci rozpočtového určení daní, ale kraje ne. „Chce to větší debatu, ale teď jsem ze 60 procent proti,“ dodal.

Rovněž poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) by ocenila zevrubnější diskusi. „Dává mi smysl, že by se zřizovatelé měli více podílet na mzdách těchto pracovníků. Možná by je to nutilo lépe vyhodnocovat potřebnost a množství jednotlivých pozic. Ale s debatou jsme na začátku,“ řekla Právu.