Odbory příslib 900 milionů vysokým školám nedostaly

Ptali jsme se, jestli nedostaneme ani korunu, anebo zda můžeme obdržet 900 milionů korun, o kterých byla původně řeč. Pan ministr nám řekl, že se čeká do 21. dubna na zprávy od rektorů, kteří mají dodat informace, jaké kroky provedou ke změně systému financování VŠ.

Zároveň ministerstvo připravuje podrobnou analýzu, jaké jsou mzdy, jaké jsou na VŠ tarify, jaká je uplatnitelnost absolventů a podobně. Na začátku května se dozvíme, k čemu došli, a na základě těchto dat bude chtít ministerstvo po vládě navýšení rozpočtu o 900 milionů.

Řekli jsme panu ministrovi, že racionalizace neboli slučování malých oborů napříč republikou na univerzitách už jistým způsobem funguje. Národní akreditační úřad řeší každý program, obory, kolik tam je studentů, jak jsou pokryty.

Hovořili jsme například o japanologii, kde se ukázalo, že jsou obrovské převisy uchazečů a o absolventy je takový zájem, že ani nedostudují magisterské studium. Firmy si je hned rozebírají. Uplatnitelnost lidí s humanitním vzděláním je mnohem vyšší, než je známo. I to bude ve zmíněné analýze. Věřím, že vláda 900 milionů najde a pomůže tento rok stabilizovat.

Toto se občas zmiňuje, ale kolik se tím ušetří? Jednotky milionů, možná desítky, ale vysoké školství je podfinancováno celkově. V současnosti je inflace 17 procent a nejvíc to dopadá na humanitní fakulty, ale podfinancované jsou všechny.

Univerzity spravují i množství budov, které je třeba opravovat a modernizovat. Koleje či menzy nemůžeme studentům donekonečna zdražovat.

Problém je, že průměr výdajů financí na vysoké školství je v OECD asi jedno procento HDP. U nás to bylo v roce 2009 jen 0,6 a v roce 2022 asi 0,45 procenta HDP.

Náš požadavek je, aby se navýšily nejnižší tarify, aby došlo k nějakému narovnání. Požadujeme po ministerstvu, aby takto apelovalo na rektory a na Radu vysokých škol. Budu mít ještě schůzku s předsedy akademických senátů, které v rámci univerzitní autonomie v podstatě o financích rozhodují, abychom se dohodli, že se mají navýšit nejnižší mzdy.

Byl bych velmi rád, kdyby na jednání pozvali i pana ministra, který o to projevil zájem.

Ale toto je jen záchranná brzda, aby nám lidi neodcházeli do regionálního školství, do soukromého i veřejného sektoru. Potřebujeme si kvalitní lidi udržet. Další výzvou pak bude, aby se navýšení rozpočtu vysokých škol promítlo i do dalších let.

Panu ministrovi jsme řekli, že je situace velmi kritická. Počet akademiků, kteří odcházejí, se stále zvyšuje a hrozí, že nebudeme moci přijmout tolik studentů jako dnes. A to už bude vzhledem k silnějším populačním ročníkům znát. Ale bude to i problém pro vědu a výzkum.

Počkáme do konce května, a když vláda rozhodne třeba do měsíce, tak od července by k tomu mohlo dojít. Ale to by byla optimální situace a mé osobní přání.

Pan ministr Balaš už podal na ministerstvo financí návrh změny střednědobého výhledu a uvidíme, jak se k tomu resort financí, potažmo vláda postaví. Ministr vnímá, že je vysoké školství jako celek podhodnocené. Doufám, že přesvědčí kolegy z vlády na základě analytických dat, že je to potřeba. Vláda si dala školství a výzkum jako jednu z priorit, protože to je budoucnost české ekonomiky. Proto je třeba v tomto ohledu konat.

Schůzka proběhla pozitivně a jsme plni očekávání, co bude v květnu. Ovšem spokojen bych byl, kdybychom dostali jasný příslib, že je 900 milionů na stole.