Odbory odmítají zavedení možnosti regulovat růst počtu učitelů

Vyplývá to z připomínek v elektronické knihovně vlády. Návrh má také zavést systémová pravidla pro fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách. Některé kraje, odbory nebo třeba zmocněnkyně vlády pro lidská práva chtějí, aby pravidla platila i pro střední, případně mateřské školy.

Vláda by podle návrhu mohla v případě potřeby vládním nařízením pro kalendářní rok, či roky, stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v roce předcházejícím.

Pokud ve škole například neporoste počet dětí, nemohla by v daném roce zaměstnat více učitelů, jak řekl po středečním jednání vlády ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Počet učitelů ve škole by se podle něj nezměnil, nejednalo by se o snižování.

Podle odborů nemůže být počet dětí jediným a rozhodujícím kritériem pro určování potřeby peněz a personálu.

„Školství takovou legislativní úpravou ztrácí předvídatelnost a jistotu podmínek, v nichž má působit, rozvíjet a zlepšovat se,“ uvedly v připomínkách odbory.

Podle ministerstva financí vytváří resort školství předkládanými předpisy čím dál složitější a v praxi těžko předvídatelný systém financování. Sdružení místních samospráv se obává, že by stát mohl snadněji přenášet financování na zřizovatele, tedy kraje či obce.

Návrh počítá i s možností upravit financování učitelů, školních psychologů a speciálních pedagogů ve školách nebo poradnách podle toho, z jak bohatých či chudých rodin jsou žáci, kteří se v dané škole učí, nebo kolik má škola žáků cizinců. Ministerstvo financí i některé další instituce chtějí vědět, podle čeho konkrétně se budou podmínky určovat.

Základní a střední školy by měly mít podle návrhu povinnost zajistit pro žáky poradenské služby, na jejich poskytování by se měli podílet výchovní poradci a školní metodici prevence. V ZŠ by se na jejich poskytování podíleli i školní psychologové či speciální pedagogové. Nově by se určovala takzvaná spádovost poraden, které by rovněž měly pro ZŠ zajišťovat služby psychologa či speciálního pedagoga.

Některé kraje upozorňují, že těchto odborníků není dostatek a zajištění povinnosti by mohlo být problematické. Podle Unie zaměstnavatelských svazů není vhodné zavádět spádovost poraden. „Každý rodič má právo si vybrat, na jaké zařízení se obrátí a o kterou službu požádá,“ uvedla unie.

Podle Jihomoravského kraje by měla navrhovaná pravidla platit i pro odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Svaz měst a obcí upozornil na potřebu zavedení pozice sociálního pedagoga. To navrhla i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Pozice školního psychologa a speciálního pedagoga pro základní školy by podle návrhu mělo financovat ministerstvo školství ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí upřednostňuje maximální využití dotací z Evropské unie. Možnost systémového zavedení těchto pozic se tím podle něj nevylučuje. Resort financí se zároveň obává budoucích případných výdajů, které by mohlo přinést zavedení stejných pravidel i pro mateřské a základní školy.