Odbory nadále vyzývají k zakládání stávkových výborů ve školách

„Naše výzva k zakládání stávkových výborů ve školství dostala další důvod. Tím je podpora vyjednávací pozice ministra školství Beka v přípravě státního rozpočtu 2024. Ministra podpoříme v jeho snaze udržet školství jako prioritu. Důležité pro nás ale bude, aby se v rámci pětikoalice našla politická vůle. To bude klíčové pro naše další aktivity,“ uvedl po čtvrtečním jednání členů odborářů ve školství s Bekem jejich předseda František Dobšík.

Dobšík také ocenil, že nový ministr (Bek je v úřadu od 4. května - pozn. red.) chce se školskými odbory pravidelně jednat. Setkávat by se měli nejen na tzv. malé školské tripartitě, které se účastní i zástupci zaměstnavatelů, ale i při dalších příležitostech.

Podle návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí, by v roce 2024 mělo mít MŠMT na výdaje 235,75 miliardy korun, tedy o 29,27 miliardy korun méně než letos. Návrh rozpočtu označují za nepřijatelný mj. Česká konference rektorů (ČKR) a Vysokoškolský odborový svaz.

Bek zmínil, že návrh resortu financí je úřednický návrh, který neodpovídá závazkům vlády ke školství. Rozpočet se tedy podle něj bude měnit. Odborářům nyní ministr podle Dobšíka řekl, že finance pro školství chce čerpat i z jiných zdrojů, zvláště těch evropských.

V konsolidačním balíčku, jehož cílem je zlepšit stav veřejných financí, navrhla vládní koalice ušetřit státní peníze škrty v dotacích do škol ve výši dvou miliard korun. U dotací by se snížilo jejich spolufinancování ze státního rozpočtu. Zástupci rektorů s návrhem nesouhlasí, protože by zvýšil podíl spolufinancování VŠ, což by podle nich mohlo vést k nevyužití vyčleněných peněz.

Navrhovaná úprava se ale podle ministerstva financí nedotkne už realizovaných projektů, ale až projektů z výzev zveřejněných po aktualizaci pravidel spolufinancování. Snížení spolufinancování evropských dotací ze strany státu se tak dotkne jen zhruba třetiny objemu unijních peněz na roky 2021 až 2027, upozornilo v pátek ministerstvo, které vede Zbyněk Stanjura (ODS), v reakci na kritiku od ČKR.

Pravidla spolufinancování jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení, o jejich finální podobě bude rozhodovat vláda.

„Předložený návrh zásadním způsobem ohrožuje schopnost vysokých škol využít tyto významné rozvojové prostředky na další rozvoj excelence jak v oblasti vzdělávání, tak vědy a výzkumu, což je jedna ze strategických priorit ČR,“ uvedla ČKR. Důsledkem by byl podle rektorů úbytek peněz plynoucích nejen do vysokého, ale i do regionálního školství.

Proti zvýšení spolufinancování ze strany vysokých škol u evropských strukturálních a investičních fondů je i Rada vysokých škol (RVŠ), proti návrhu se vymezila i Akademie věd ČR.

„V případě přijetí návrhu ministerstva financí v situaci, kdy podíl financování vědy a vzdělávání ze státního rozpočtu vůči HDP výrazně klesá, navíc ve spojení s vysokou inflací a násobným nárůstem cen energií, hrozí kolaps vědecko-výzkumné činnosti na pracovištích Akademie věd ČR a vážné ohrožení výzkumu na veřejných vysokých školách,“ uvedlo představenstvo AV ČR v prohlášení.

Podle rektorů a akademiků je vysoké školství v Česku podfinancované. Někteří vysokoškolští učitelé si stěžují na nízké mzdy. Pracovní skupina při MŠMT proto navrhla letos přidat veřejným vysokým školám 901 milionů korun.

Ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová nicméně minulý týden sdělila, že školy v letošním roce více peněz spíše nedostanou.