Odbory ještě zabojují o tarify učitelů a o peníze pro vysoké školy

„Je to dobrý krok, ale my ještě budeme požadovat šest miliard, které nám byly přislíbeny. To je pro nás nepodkročitelné, protože podfinancování je dlouhodobé a čtyři miliardy to nemohou napravit,“ řekl Novinkám šéf vysokoškolských odborů Petr Baierl.

Připomněl, že podle propočtů rady vysokých škol činí podfinancování vysokoškolského vzdělávání 10 až 11 miliard korun. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rovněž sliboval, že bude chtít po vládě šest miliard pro každý rok v následujících třech letech.

Proti nízkým platům v akademických sférách se bouřili pedagogové už loni, podle Baierla už ale trpělivost dochází a lidé chytají zaječí úmysly.

„Nevím, k čemu to povede. Ti lidé jsou z toho většinou otrávení a je to prostě šílené. Dohadujeme se o každou korunu, co bychom dostat měli, ale když se podíváte hned vedle do Německa, tak tam mají úplně jiné prostředky. Čtyři miliardy je opravdu vysoké navýšení, ale vzhledem k inflaci je to prostě málo. Jinak nám ti lidi utečou pryč. A jestliže nám silné populační ročníky budou přecházet brzy na vysoké školy, tak tam nebude mít kdo učit,“ poznamenal Baierl.

Podle svých slov hodlá s reprezentacemi univerzit a vysokoškolskými spolky sladit další postup, před schválením rozpočtu ve Sněmovně chce oslovit poslance.

Šéf školských odborů František Dobšík, který zastupuje především zaměstnance mateřských, základních a středních škol, se hodlá ještě zasadit o výši tarifů pedagogických pracovníků.

Zákon sice zajišťuje, že ředitelé škol mají mít dostatečný objem peněz na pokrytí mezd kantorů tak, aby v průměru měli 130 procent průměrné mzdy z roku 2023, ale o nakládání s odměnami si rozhodují ředitelé sami.

Už je jisté, že se navýší tarify nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, školníků, uklízeček, účetních či správců IT v průměru o 1400 korun. „Tam je to jasné. Tam to v některých kategoriích činí navýšení o zhruba pět procent v tarifu,“ řekl Novinkám.

Jenže letos ředitelé nedostali dostatek peněz na všechny pozice nepedagogů, a tak jim posilovali nadtarifní složku platu z balíku, který měli určený pro učitele. Další kapitolou jsou tzv. „ostatní pedagogičtí pracovníci“, mezi něž se řadí například asistenti pedagoga, vychovatelky v družinách a výchovných zařízeních, školní psychologové a speciální pedagogové.

Nastavit těmto skupinám tarifní mzdu bude vyžadovat citlivý přístup. „Chtěli jsme navýšení o deset procent, což asi nebude. Je tam obava třeba o zařízení, která nemají učitele, ale jen ostatní pedagogy, jako třeba pasťáky. Tam na ně zůstane jen de facto těch pět procent. A kdybychom chtěli navýšení o 10 procent, tak by to museli odebrat z osobního ohodnocení nebo z odměn,“ míní Dobšík.