Odbory filozofických fakult zvažují žaloby na univerzity

Rozdíly činí desítky tisíc. Zatímco docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pobíral loni na tarifu 32 400 hrubého, docent 2. lékařské fakulty téže univerzity přes 70 tisíc. Přitom oba spadají do stejné kolonky v tarifní tabulce.

A podle odborů je právě tato situace v rozporu se zákoníkem práce, přičemž se opírají o verdikt Ústavního soudu z roku 2021, který dal za pravdu všem nižším instancím, že řidič České pošty v Olomouci zařazený do stejné tarifní tabulky s totožným popisem práce jako řidič téhož podniku v Praze má nárok na úměrně vysokou mzdu. Rozdíl v tomto případě činil 3500 korun měsíčně.

„Odborový právník nám řekl, že je to velmi podobné, protože se vám bude velmi těžko obhajovat, v čem je odlišná práce jednoho odborného asistenta na jedné fakultě a druhého na jiné, když oba učí, vedou studentské práce, podávají granty, píšou články. Jediné, co se liší, je téma. Obojí předpokládá kvalifikaci, akademické tituly, zkušenosti, ale plat je úplně jinde,“ řekl Právu František Kratochvíl z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. I jeho fakulta se zapojila do stávkové pohotovosti.

Po vedení své univerzity žádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnění platových tabulek na fakultách, nicméně to ani přes urgence zatím nic nezveřejnilo.

Výmluvné jsou tabulky, které zveřejnil na blogu Aktuálně.cz Jakub Jirsa z Filozofické fakulty UK. Plyne z ní, že střední plat profesora, což je nejvyšší hodnost, na Filozofické fakultě v roce 2021 činil 47 473 korun, ale třeba na 2. lékařské fakultě přesahoval sto tisíc. Mezi 80 a sto tisíci měli profesoři dalších pěti fakult, a to Matematicko-fyzikální, 3. lékařské, Fakulty sociálních věd, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové a Přírodovědecké fakulty.

K 50 tisícům a méně brali kromě filozofů také profesoři Fakulty tělesné výchovy a sportu, Pedagogické fakulty, Katolické teologické, Evangelické teologické a Husitské teologické. Tam činil střední plat profesora 34 646 korun.

Jirsa porovnal fakulty také podle výsledků měření kvality zahraničními hodnotiteli z roku 2021, které si zadala sama univerzita. A právě Filozofická fakulta patří do pětice nejlépe hodnocených se známkou B+, přičemž u ní zmiňuje analýza „podfinancování“. Nižší hodnocení B má 2. i 3. lékařská fakulta a Fakulta sociálních věd má C+.

Pražská Filozofická fakulta má nevýhodu, že sdružuje spoustu malých oborů, jako je třeba arabistika či íránistika jen pro několik studentů, přičemž počet studentů je významným ukazatelem pro rozdělování financí. Pro stát jsou tyto obory strategicky důležité, ministerstvo vnitra je nyní podporuje 10 miliony ročně, což ale nestačí. Význam těchto menších oborů se projevil např. po teroristických útocích 11. září 2001, při migrační krizi nebo teď při ruské agresi vůči Ukrajině.

Hlavní nevýhodou je systém koeficientů ekonomické náročnosti oborů, který byl zaveden v 90. letech a který výrazně znevýhodňoval financování humanitních oborů. Ten dnes není závazný, nicméně univerzity jej využívají. Ale systém měl zajistit dostatek peněz na provoz a výbavu fakult. To, že je některý obor dražší, ještě neznamená, že by měl i učitel dostat víc.

Kantoři humanitních oborů bijí na poplach. Do budoucna by mohli chybět nejen znalci blízkých kultur, ale také třeba sociologové, psychologové. Uplatnění jinde najdou snadno. Platy učitelů středních, základních a mateřských škol se v roce 2021 pohybovaly v průměru kolem 45 tisíc korun. Průměrná mzda činila v Praze 50 494 korun.

Akademici žádají vládu, aby hledala řešení okamžitě, než dojde k exodu učitelů, a hrozí stávkou. Pozastavit by mohli státnice a vydávání diplomů. Ministerstvo školství se situací zabývá, ale sestavení nového modelu financování je projekt na několik let. Vláda však může dodat chudším fakultám speciální dotace na platy.