Článek
Existovala obava, že místo, kde byl pohřben Arnošt z Pardubic, zničily stavební práce, které se prováděly pod podlahou kostela během druhé světové války.
„Pomocí nejmodernějších metod jsme zjistili, že stavební práce hrob naštěstí minuly. V prostoru jsme našli mimo jiné zapečetěnou truhličku, v níž jsou nepochybně Arnoštovy ostatky,“ řekl historik František Šebek z Ústavu historických věd Fakulty filozofické UPCE.
„Zkoumat místo posledního odpočinku Arnošta z Pardubic pro nás byla výjimečná příležitost, během které jsme udělali mimořádný objev,“ konstatoval Šebek s odkazem na onu truhličku.
Badatelé zkoušejí odhalit, kdo leží v neznámém hrobu v brněnské bazilice
Aby našli dutinu, kde byla truhlička uložená, rozhodli se experti pro nedestruktivní průzkum, který využívá geofyzikální měření podlahy kostela metodou GPR. Do nalezené dutiny odborníci poté spustili optickou sondu a provedli vizuální průzkum, rovněž podrobnou dokumentaci celého prostoru.
- Metoda GPR, měření georadarem, spočívá ve vysílání a přijímání odražených radarových vln od fyzikálních rozhraní, což byla v tomto případě podzemní dutina.
V plánu je vyzvednutí kosterních pozůstatků
„Na výsledky našeho průzkumu by měl navázat česko-polský projekt, během kterého se plánuje vyzvednutí kosterních pozůstatků Arnošta z Pardubic a jejich následný antropologický výzkum,“ uvedl Jan Frolík z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.
Arnošt z Pardubic, který žil ve 14. století, byl výjimečnou osobností českých i evropských dějin. Přítel a přední diplomat krále a císaře Karla IV. a také patron města Pardubice měl od mládí vřelý vztah ke Kladsku (Kłodzko), které bývalo součástí Čech. Tamní farní chrám Nanebevzetí Panny Marie se proto stal po Arnoštově smrti 30. června 1364 místem jeho posledního odpočinku.
V 18. století se honosný gotický náhrobek v kostele přesunul na jiné místo a původní hrob byl označen jen pamětní kamennou deskou.
Průzkum expertů, který odstartoval minulý týden, výrazně podpořilo ze svého rozpočtu město Pardubice. Měření a dokumentaci hrobového místa provedli specialisté ze skupiny Naše historie vedené Jiřím Šindelářem.
Není možné dokázat, že ostatky v Čáslavi skutečně patří Janu Žižkovi, tvrdí archeolog
