Hlavní obsah

Odborníci žádají po ministerstvu kultury státní podporu čtenářství

Praha

Odborníci apelují na ministerstvo kultury, aby připravilo národní program na podporu čtenářství. Jeho součástí by mohl být i dotační program resortu. V Česku existuje několik takto zaměřených iniciativ, chybí jim ale koordinace, říká literární historik a teoretik Jiří Trávníček z Akademie věd. Ministerstvo uvedlo, že národní program podpory čtenářství by mohl být vládě předložen příští rok.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

K iniciátorům platformy patří třeba také ředitelka veletrhu Svět knihy Dana Kalinová, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická, učitel Josef Soukal z Asociace češtinářů či Vít Richter za Svaz knihovníků a informačních pracovníků.

Počet aktivních čtenářů neklesá

Trávníček pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV, který v letech 2007, 2010 a 2013 provedl velké průzkumy českého čtenářství. Z nich vyplývá, že počet aktivních čtenářů v ČR za sledovanou dobu neklesá. Aspoň jednu knihu za rok přečte 84 procent Čechů. Toto číslo dokonce mírně roste.

Mezi Čechy není moc čtenářů pravidelných, ale hodně čtenářů vášnivých, kteří přečtou aspoň 55 knih ročně. Přesto je podle Trávníčka důležité čtenářství podporovat – je podle něj kulturním statkem a MK by se o ně mělo starat jako o další kulturní statky.

Rodina je zde důležitější než škola

Zamýšlený program by měl šířit povědomí o společenském významu čtenářství. Z výzkumů podle Trávníčka vyplývá, že pokud se čtenářství nepodporuje v rodině, škola to nenapraví. Cílem iniciativy není zvyšovat čtenářskou gramotnost, ale mít návyk číst; cílovou skupinou není škola nebo děti, ale celá populace, říká.

„Jde o to, rozšířit mezi veřejnost myšlenku ‚trvale udržitelného čtenářství‘, tedy že za své děti jako čtenáře zodpovídají především rodiče, že knihovny nejsou pouhým kulturním luxusem," uzavírá.

Dívky čtou raději

Podle jiného průzkumu, jehož se v roce 2014 zúčastnilo přes 1500 dětí, vnímá četbu ve volném čase jako zábavnou činnost necelá polovina z nich. Pro mnohé z nich (18 procent) je ale spojeno s nudou. Mezi dětmi existují  rozdíly, 59 procent dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 37 procent. S rostoucím věkem vnímají děti význam četby knih pro vzdělávání.

Třetina dětí čte knihy každý den, ale další třetina nepřečte za měsíc ani jednu knihu. Hlavním důvodem pro nečtenářství je konstatování, že čtení děti nebaví, silnou konkurencí jsou jiné aktivity – film, televize, internet, facebook a počítačové hry.

Iniciátoři Národního programu na podporu čtenářství se sešli v pondělí s náměstkyní ministra kultury Kateřinou Kalistovou. Dohodli se na dopracování koncepce, ministerstvo bude usilovat o vznik meziresortní skupiny, v níž by bylo zastoupeno i ministerstvo školství. MK uvažuje o tom, že by program začlenilo do připravovaného Literárního centra.

Anketa

Kolik přečtete za rok knih?
10 a víc
76,3 %
5 až 9
8,1 %
2 až 4
4 %
Stěží jednu
4 %
Nečtu knihy
7,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 173 čtenářů.
Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám