Článek
Vedoucí české části projektu Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity (JU) v Českých Budějovicích uvedl, že v první fázi prozkoumají vědci z jižních Čech a z Technické univerzity v Deggendorfu 40 míst.
Začali loni na podzim, projekt potrvá tři roky. Náklady jsou asi 22 miliónů korun, zhruba 85 procent pokryje dotace Evropské unie.
Oblast Šumavy se výrazně měnila
Tým se zaměří na místa zaniklá, částečně zaniklá nebo obnovená. Součástí mapy budou ukázky původního osídlení. Některé významné objekty vědci zrekonstruují i prostorově ve 3D. Šumavu zvolili záměrně.
„Je příhraniční oblastí, která nás spojuje, a dále je to místo, které se v důsledku válečného dění a následného vysídlení původního obyvatelstva výrazně měnilo. Je zde proto co zkoumat,” poznamenal Dostálek. Testovací verzi přístupnou pro veřejnost spustí letos na podzim.
Desítky fotek na jeden objekt
Pro virtuální znovustvoření jednoho objektu potřebují vědci desítky fotografií a údajů, aby zachytili přesnou podobu místa. Využijí archivní dokumenty, historické mapy, fotografie, historické letecké snímky, terénní relikty v krajině, pracovat budou také s daty pořízenými z leteckého laserového skenování povrchu Země, takzvanými LiDARy.
„Ty nám umožňují odfiltrovat vegetační pokryv a pozorovat například reliéfní stopy zaniklých polních systémů a pozůstatky zničených staveb,” vysvětlil Dostálek.
Do výzkumu se zapojí i českokrumlovské Museum Fotoateliér Seidel, které vlastní archiv 122 tisíc historických fotografií. Josef Seidel na počátku 20. století, kdy ateliér vedl, fotografoval Šumavu, zachycoval tamní vesnice a osady, přírodu i obyvatele.
Mapa podle archeoložky týmu Kláry Paclíkové dokáže spojit boží muka s neexistujícím kostelem, umožní i virtuální cestování v čase.
„V budoucnu bude mít veřejnost možnost některá data určovat: uvidí fotku a řeknou, že je to třeba jejich prababička,” doplnila vedoucí IT týmu Marta Vohnoutová.
Drony budou hledat stromy napadené kůrovcem
V jižních Čechách je přes 300 zaniklých obcí a více než tisíc zaniklých osad, samot a hospodářských stavení. Zmizelou Šumavu připomíná i množství knih: loni vydal autor Roman Podhola 583 portrétů zmařené Šumavy a vyšla rovněž kniha Lipno - krajina pod hladinou, která čerpala i ze snímků Seidela.
Vědci z JU a z Deggendorfu spolupracují i jinak. Pomocí dronů budou na Šumavě hledat stromy napadené kůrovcem. Letos techniku zprovozní a otestují, příští rok začnou měřit v šumavských lesích. Letošní náklady na české straně činí tři milióny korun.
