Odborníci představili návrh, jak by se měla změnit maturita

Zvažované úpravy vyplývají z aktuálního návrhu think-tanku UK jménem Vzdělávání 21, který na středeční online diskusi „Jak změnit maturitní zkoušku?” představila členka pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Podle think-tanku by žáci měli mít možnost získat buď běžné maturitní vysvědčení potřebné pro studium na vysoké škole, nebo profesní maturitu, která by stačila pro výkon povolání.

„Navrhujeme to proto, že řada žáků na maturitní zkoušku nedosáhne,“ uvedla Schejbalová, která vede pražské Gymnázium Nad Štolou.

Z dat Cermatu (organizátora státních maturit i jednotných přijímaček na SŠ) podle ní vyplývá, že absolutně neúspěšných žáků z maturit z let 2011 až 2014, kteří ani po pěti letech nesložili zkoušku, je téměř 4300. „Nezískali tak doklad o ukončeném středoškolském vzdělání, což jim brání ve vstupu na trh práce,” poznamenala ředitelka.

Jak jsme informovali v říjnu, mezi čerstvými absolventy středních škol začala narůstat nezaměstnanost. Za poslední dva roky se zvýšila ze 3,3 procenta na 6,2 procenta, nejvíce se zvedla u mladých s výučním listem. Nepříznivá situace je hlavně v oborech typu obchod, gastronomie či různé služby, s menšími obtížemi hledají práci absolventi oborů zdravotnických, chemických či elektrotechnických.

Maturita by každopádně podle Schejbalové měla mít jako nyní dvě části, a to státní (společnou) a školní (profilovou). K diskuzi je podle ní to, zda by měla být státní část pro všechny povinná, a pokud ano, tak zda by to nepůsobilo potíže zájemcům o profesní maturitu.

MŠMT podle Schejbalové při konzultaci s think-tankem do návrhu doplnilo, že by neúspěšnost ve státní zkoušce nemusela znamenat nezvládnutí maturity jako takové. Schejbalová ale vyjádřila obavy, že by se studenti mohli s tímto vědomím méně učit.

Ve státní části maturit by se podle návrhu měla zachovat zkouška z češtiny a druhá z matematiky nebo cizího jazyka. Žák by mohl složit zkoušku kdykoli po ukončení studia, nejen do pěti let jako nyní.

„Pokud by ani po dvou opravných zkouškách žák maturitní zkoušku nesložil, tak další pokusy by již byly zpoplatněny,” řekla. „Dále navrhujeme v souladu se Strategií 2030 takzvanou modulární maturitní zkoušku, to znamená, že by žák zkoušku mohl zkoušku složit kdykoli v průběhu studia,” doplnila.

Maturita z češtiny by se podle Schejbalové neměla zaměřovat na přeříkávání literární historie. Zkouška by měla ověřovat schopnost porozumět textu, zformulovat myšlenku a obhájit ji či psát v souladu s pravopisem, popsala. Podobně by měla fungovat maturita z cizího jazyka.

V matematice byl měl maturant umět analyzovat problém, navrhnout způsoby řešení a použít je. Zkouška by se dále podle ní měla vést formou řízeného rozhovoru, nikoli monologu studenta.

Školní maturita by se mohla skládat ze dvou až tří zkoušek. Na gymnáziích by jednou z nich měla být obhajoba roční maturitní práce a na odborných školách absolventské práce. Fungování absolventských prací testuje nyní ministerstvo v některých školách. Pilotáž by podle náměstka resortu Jana Mareše měla trvat asi tři roky.

Změna maturit musí být podle prorektorky UK Radky Wildové provázaná s modernizací vzdělávání ve školách, kterou ministerstvo chystá v návaznosti na Strategii vzdělávání 2030+. Think-tank podle ní do návrhu ještě zapracuje podněty dalších odborníků a školských asociací a jeho finální podobu pak předloží ministerstvu jako řešení, jak by mohly maturity v budoucnu vypadat.