Hlavní obsah

Odborné vzdělávání potřebuje vylepšit pověst

Novinky, Karel Kvapil

5. 10. 2011, 13:03

Kurzy odborného vzdělávání a přípravy, do nichž se po ukončení povinné školní docházky zapisuje téměř polovina Evropanů, se u většiny věkových skupin těší celkové oblibě, která vyplývá z jejich kvality a ze zlepšení šancí na získání zaměstnání. Pouze 27 % mladých lidí ve věku 15 až 24 let by však kurzy doporučilo svým vrstevníkům, z čehož vyplývá, že u této věkové skupiny je třeba image a atraktivitu odborného vzdělávání a přípravy zlepšit.

Podle zprávy Eurobarometru se odborného vzdělávání a přípravy účastní nebo v minulosti účastnilo 47 % občanů EU.

Článek

To je jeden z hlavních výsledků průzkumu Eurobarometru o pohledu na odborné vzdělávání a přípravu, který představila Evropská komise. Průzkum se uskutečnil formou osobního rozhovoru s 27 000 občany ve všech členských státech.

Přizpůsobit vzdělávání potřebám trhu práce

„Naším cílem je vytvořit správnou kombinaci vzdělávání a odborné přípravy, která bude vhodná pro trh práce. Investice do odborného vzdělávání a přípravy představují také jeden z nejlepších způsobů, jak bojovat s nezaměstnaností mladých lidí. Zajištěním vysoce kvalitní odborné přípravy umožníme mladým lidem podpořit jejich osobní rozvoj a získat ty specifické i všeobecně uplatnitelné dovednosti, které zaměstnavatelé potřebují,“ uvedla evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou.

Značné rozdíly ve využití kurzů

Podle zprávy Eurobarometru se odborného vzdělávání a přípravy účastní nebo v minulosti účastnilo 47 % občanů EU. Mezi jednotlivými zeměmi však existují značné rozdíly. V Nizozemsku tyto kurzy absolvovalo až 76 % občanů, na Slovensku 70 % a v České republice 66 %, zatímco v Portugalsku a Španělsku jen 24 % a na Maltě 27 %.

Na otázku ohledně image odborného vzdělávání a přípravy ve své zemi vyjádřilo 71 % respondentů pozitivní postoj, zatímco 23 % negativní.

Nejvyšší míra pozitivního pohledu byla zaznamenána na Maltě (92 %), ve Finsku (90 %) a v Rakousku (88 %), naopak nejhůře tento typ vzdělávání hodnotili respondenti ve Slovinsku a Nizozemsku (50 %) a v Maďarsku a Belgii (59 %).