Odboráři souhlasí s aktuální podobou novely školských zákonů

Předlohu, kterou projednali poslanci, bude dále projednávat sněmovní školský výbor. V případě finálního schválení materiálu by od září 2023 mohli absolventi oborů magisterského studia bez učitelské kvalifikace dočasně učit na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání předměty odpovídající jejich oboru, nejvýše ale tři roky.

„O novele jsme ministerstvem (školství) dlouho debatovali. Naše připomínky byly ale v nyní navržené úpravě vypořádané. Pokud tedy nedojde k nějakým změnám, tak odbory novelu vítají,“ řekl Dobšík.

Možnost, aby učili odborně vzdělaní nepedagogové, prosazovala už bývalá vláda. V roce 2021 se odboráři proti novele vymezili podobně jako dalších osm organizací věnujících se školství. S nynější podobou novely jsou odbory podle Dobšíka spokojené.

Obsahuje totiž podle něj mj. odbory požadované omezení, aby lidé bez pedagogického vzdělání mohli na druhém stupni základních škol a ve středních školách učit jen předmět, který je blízký oboru, jejž vystudovali.

Zároveň návrh stanovuje povinnost doplnit si pro zachování kvalifikace pedagoga učitelské vzdělání do tří let. Vzdělání by si tito vyučující měli doplnit studiem pedagogiky na vysoké škole nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tříletou lhůtu by podle novely nemělo být možné překročit tím, že by nepedagog vystřídal více škol.

S tím ale nesouhlasí Pedagogická komora, podle níž je navržená pojistka proti řetězení tříletých období nedostatečná a hrozí, že se toto ustanovení bude v praxi obcházet.

„Bohužel není zajištěna centrální evidence těchto pracovníků, takže ředitel školy nebude moci ověřit pravdivost tvrzení pracovníka, že někdy v předchozí době nepracoval tři roky jakožto učitel, aniž by měl pedagogické vzdělání. V praxi se obáváme obcházení tohoto ustanovení zákona,“ sdělil za spolek jeho předseda Radek Sárközi.

Asociace děkanů pedagogických fakult se ve svém říjnovém prohlášení obává deprofesionalizace učitelské profese. Podobně se vyjádřila Pedagogická komora. Zároveň asociace uvádí, že nedostatek kvalifikovaných učitelů některých předmětů, který chce novela řešit, je pouze regionální a pravděpodobně dočasný. Podle ní se od roku 2017 český učitelský sbor rozrostl o 16 429 pedagogů.

Zástupci školských odborů zároveň ve čtvrtek předali dopisem premiéru Petru Fialovi (ODS) své požadavky k rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a odměny. Na požadavku, aby do tarifů šlo 80 procent slíbeného navýšení rozpočtu na platy, se odboráři minulý pátek shodli s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN).

Lídři koaličních stran ale dohodu nepotvrdili, což předseda odborářů ve školství Dobšík označil za nedorozumění. Odbory podle své mluvčí Jany Kašparové ponesou na úřad vlády petici potvrzující jejich žádost s asi 19 tisíci podpisy.