Od září se ve školách změní pravidla pro zástupce ředitelů, schválila vláda

Vyplývá to z úpravy nařízení vlády, kterou připravilo ministerstvo školství a ve středu schválila vláda. O rozhodnutí kabinetu informoval ministr školství Petr Gazdík (STAN). Změny by podle MŠMT měly posílit postavení ředitele jako manažera a uspořit peníze ze státního rozpočtu.

Ministerstvo přišlo s podobným návrhem novely pro zástupce ředitelů již v únoru 2020. Později ale projednávání návrhu předčasně ukončilo a přepracovalo ho. Aktuální úprava do budoucna nepočítá se zástupci ve školách s minimálním počtem tříd.

Materiál šel na vládu s rozporem, protože školské odbory nesouhlasily s tím, že by se rozsah výuky už neměl snižovat zástupcům pro odloučená pracoviště školy s jednou či dvěma třídami.

V současnosti platí, že ředitel může mít zástupce se sníženým rozsahem výuky už při jedné třídě ve škole. Pokud má zástupců více, stanoví se každému z nich týdenní rozsah výuky podle toho, kolik se mu přidělí tříd.

Kvůli novému způsobu financování škol, které na rozdíl od minulosti zohledňuje i počet odučených hodin, by ale podle ministerstva při zachování stávajícího stavu mohly růst náklady na platy ze státního rozpočtu. Proto se podle úřadu pravidla upraví, aby rozhodování o zástupcích bylo víc na ředitelích.

Resort novelu zdůvodnil zejména snahou o posílení kompetencí ředitele školy a o sjednocení pravidel pro ustanovování zástupců ředitele. Změnou by se podle odhadu MŠMT mohlo ušetřit ve státním rozpočtu zhruba 624,4 milionu korun. Úřad vypočítal, že podle současné úpravy může stát financování zástupců asi 3,7 miliardy Kč, po změně by to mělo být 3,1 miliardy.

Kriticky se k novele vedle odborů postavil i spolek Pedagogická komora. Podle jeho předsedy Radka Sárköziho změny poškodí malé školy a negativně dopadnou především na ředitele, kteří nebudou moct na zástupce převést tolik práce jako dosud. Podle něj tak jde úprava proti slibu vlády, že vytvoří podmínky pro posílení role ředitele jako pedagogického lídra a snížení jeho administrativní zátěž.

„Vláda dělá pravý opak toho, po čem marně volají řadu let ředitelé škol – aby vedoucí pracovníci měli méně hodin výuky a mohli se věnovat řízení školy,“ prohlásil Sárközi, podle kterého to bude mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání.

V současnosti je např. v základní škole pedagogický úvazek vyučujícího 22 hodin týdně. Sárközi upozornil, že zatímco nyní si může ředitel školy s méně než čtyřmi třídami určit zástupce a snížit mu rozsah výuky o 11 hodin, nově mu nebude moci ulevit ani o jednu vyučovací hodinu.

„Stejně na tom budou mateřské školy do tří tříd. Doposud trávila zástupkyně ředitelky v takovéto mateřské škole s dětmi o šest hodin méně, nově bude s dětmi 31 hodin týdně jako řadová učitelka,“ popsal v tiskové zprávě.

Činnosti, které v malých základních a mateřských školách nyní vykonává zástupce ředitele, bude muset podle tvrzení Pedagogické komory nově zastat přímo ředitel školy. „Tomu se ovšem počet vyučovacích hodin nesnižuje,“ dodal Sárközi. Vyjádřil obavy, že daná změna povede jen k „dalšímu přetěžování ředitelů nejmenších škol“.

Od ledna 2023 se navíc změní pravidla pro financování středisek volného času a školních klubů. Zatímco dosud dostávaly peníze podle počtu zapsaných dětí, nově se v jejich placení bude zohledňovat i pravidelnost a frekvence činnosti. Novelu vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo školství, podepsal ministr Gazdík.

Úprava by podle mluvčí úřadu Anety Lednové měla vést ke spravedlivějšímu rozdělování peněz pro střediska volného času a školní kluby. Změnou MŠMT zareagovalo na podněty ze strany školských zařízení pro zájmové vzdělávání a Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže.

Ve střediscích volného času by se financování mělo nově odvíjet od počtu přihlášených do pravidelných kroužků či na tábory. Pravidelná činnost ve volnočasových centrech se bude dělit do dvou skupin, a to na aktivity maximálně třikrát týdně, nebo více než třikrát týdně. Ve školních klubech se bude rozlišovat tzv. pravidelná denní docházka, či jen pravidelná docházka.

Jako denní činnost označuje vyhláška účast na aktivitě čtyři dny v týdnu. Za pravidelnou považuje úprava nově aspoň jednu hodinu za týden nebo dvě hodiny jednou za dva týdny po dobu nejméně pěti měsíců v období školního roku. Dosud pro pravidelnou činnost stačila frekvence jedenkrát za dva týdny.

Zástupci zaměstnavatelů a zřizovatelů středisek ve svých připomínkách k návrhu úpravy upozorňovali, že změna nezohledňuje, že se děti často účastní v jednom zařízení i více kroužků. Ministerstvo nicméně vysvětlilo, že v souladu s další legislativou může úprava vymezit financování podle počtu účastníků a frekvence jejich docházky v jednotlivých zařízeních, nikoli v jednotlivých kroužcích.

Účinnost nové definice pravidelné docházky do zájmové činnosti ministerstvo nastavilo od 1. září, nové financování volnočasových center a školních klubů má začít od začátku příštího roku.

Do kroužků docházelo minulý školní rok pravidelně 261 300 dětí. Příležitostných zájmových akcí se účastnilo 1,4 milionu lidí, z nich 594 tisíc o víkendu. Na pobytových táborech bylo od září 2019 do konce srpna předminulého roku 154 540 účastníků. Pravidelné kroužky tvoří podle podkladů ministerstva 45,9 procenta zájmové činnosti, dalších 36,81 procenta jsou příležitostné akce od pondělí do pátku a 17,29 procenta o víkendu.