Článek
Schiaparelli pořídí na povrchu Marsu fotografie a provede určitá vědecká měření. Jeho hlavním účelem je ale otestovat technologie pro budoucí vyslání robotického vozítka na Mars. Mateřská sonda zůstane na oběžné dráze Marsu a bude analyzovat plyny v atmosféře, napsala agentura AP.
Druhý evropský pokus o přistání na Marsu
Modul Schiaparelli vážící 577 kilogramů se od mateřské sondy s označením Trace Gas Orbiter (TGO) oddělil v 16:42 SELČ. Po sedmiměsíčním letu ze Země tak zahájil třídenní sestup k povrchu Marsu. ESA zpočátku hlásila problémy s příjmem telemetrických údajů. Později nicméně uvedla, že tyto údaje přicházejí a potvrzují, že modul směřuje k Marsu.
Schiaparelli představuje teprve druhý evropský pokus o přistání na Marsu, předcházel mu neúspěch sondy Beagle 2 v roce 2003. Přistání na Marsu je obtížnou operací, která působila potíže také americkému Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). USA nyní mají na povrch Marsu dvě vozítka s názvy Curiosity a Opportunity, napsala agentura Reuters.
K pátrání po životě má přispět i Rusko
Vyslání evropského robotického vozítka na Mars bude součástí druhé fáze projektu ExoMars, plánované na rok 2020. Vozítko má s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat v podloží po stopách života a analyzovat povrch Marsu.
Předpokládá se, že ESA na projekt ExoMars včetně jeho druhé fáze vynaloží kolem 1,3 miliardy eur (zhruba 35 miliard Kč). Na projekt by navíc měla finančně přispět také ruská strana.
