Od draků po raketoplány

Touha člověka létat trvá od starověku. Stačí si vzpomenout na báji o Ikarovi, jemuž ale křídla z per poslepovaných voskem roztavilo Slunce. Proniknout do vzdušného prostu, natož jej ovládnout, bylo dlouho pouhým snem. Nemluvě o letech do vesmíru, o nichž psal v 17. století ve své utopii Cesta na Měsíc Cyrano de Bergerac a v devatenáctém ve stejnojmenné knize Jules Verne.

Nejprve se lidé dostali do vzduchu na dracích, které znala Čína už v pátém století před naším letopočtem.  Draky používala Čína i k vojenským účelům.  Druhou možnost nabízely horkovzdušné balóny, které znali v Číně už v třetím století před Kristem. Opět byly využívány ve válkách, ovšem nikdy nenesly člověka.

Rozvoj létání byl ale umožněn až po renesanci s rozvojem chemie, fyziky tekutých látek a po Newtonovu objevu gravitace.

V roce 1783 se podařilo vzlétnout bratřím Montgolfiérům v  horkovzdušném balónu, při první letu byl balón ještě upoután k zemi, při druhém už letěl volně, ale let nebyl řízen. V témže roce vzlétl s člověkem v koši i první balón plněný vodíkem. Balóny se rychle rozvíjely a v roce 1852 byl poprvé vypuštěn řiditelný balón, ve kterém Henry Giffard uletěl 24 kilometrů.

Dalším krokem k ovládnutí vzduch byla řiditelná vzducholoď, která měla doutníkový tvar a byla poháněná motorem, takže už nebyla hříčkou větrů. První neztužená vzlétla v roce 1884, v roce 1899 se vznesl do vzduchu první zeppelin s pevnou kostrou.

Vzducholodě zažily největší slávu za první světové války, v jejíž první polovině německé zeppeliny v noci bombardovaly Paříž i Londýn. Po válce jejich sláva slábla. I když ještě v třicátých letech měly obří vzducholodě USA a Německo. Do katastrofy Hindenburgu v roce 1937 je využívaly k přepravě lidí přes Atlantik. V té době ale už nebe patřilo letadlům.

Praotcem letadla je George Carley, který studoval let těžší vzduchu a aerodynamiku. Jeho kluzák byl vypuštěn v roce 1853. Bezmotorové létání rozvíjel především král klouzavého letu Otto Lilienthal, který až do své smrti v roce 1896 uskutečnil dva tisíce klouzavých letů.

K ovládnutí vzduchu však bylo potřeba motorové letadlo. Nutností ale byla silná a lehká pohonná jednotka. Zkoušely se proto láhve se stlačeným vzduchem i parní stroj, který dokázal v roce 1890 dostat do vzduchu stroj Clémenta Adera  Éole. K letu měl ale padesátimetrový skok ve výši pár desítek centimetrů daleko. Ještě před ním dostal do vzduchu letoun těžší vzduchu v roce 1882 A. F. Možajskij, jehož stroj uletěl třicet metrů.

Teprve rozvoj benzínových motorů umožnil zkonstruovat letadlo těžší vzduchu, které lze plně ovládat.  Bratří Wrightové 17. prosince 1903 uletěli se Flyerem nejprve 37 metrů za 12 sekund a pak 260 metrů za 59 sekund. Považují se stále za první, i když je možné, že už o dva roky dříve vzlétl se svým stroje No. 21 monoplane Gustave Whitehead.

Vývoj letadel byl neuvěřitelně rychlý, neohrabané stroje Wrightů s výškovkou vepředu záhy vystřídaly ladnější a aerodynamicky dokonalejší stroje klasické koncepce a padal jeden rekord za druhým. V roce 1909 přeletěl Louis Blériot kanál La Manche. O rok později na blériotu absolvoval první let Jan Kašpar, který v roce 1911 absolvoval slavný let z Pardubic do Velké Chuchle.

Ohromný rozvoj prodělala letadla během první světové války. Jestliže zpočátku sloužila jen k pozorováním, kdy vytlačovala pozorovací balóny, a k průzkumným letům, v druhé polovině války už bombardovala německá velkoletadla Londýn a jiná útočila na ponorky, musela se však současně bránit stíhačkám.

Mezi dvěma světovými válkami se letadla dále rozvíjela a dvouplošníky postupně nahrazovaly aerodynamicky dokonalejší jednoplošníky s uzavřenou kabinou a zatahovacím podvozkem. Rostly rychlost i dolet. Atlantik překonal při sólovém letu v roce 1927 Charles Lindbergh na stroji Spirit of St. Louis Atlantik, během letu let z New Yorku do Paříže urazil 5809 kilometrů. Jako první ale Atlantik překonala už v roce 1919 posádka britského bombardéru Vickers Vimi, která ale uletěla jen 3040 kilometrů, protože letěla z kanadského New Foundaloud do Irska.

Plovákový Supermarine S6B, vzdálený předchůdce legendárního spitfiru překonal v roce 1931 hranici 400 mil za hodinu, když dosáhl rychlosti 655,8 km/h.

V druhé světové válce už byla letadla rovnocennou zbraní pozemním vojskům i námořnictvu, strategické bombardéry obracely v trosky města, bitevní letadla se stala postrachem tanků a torpédové a střemhlavé bombardéry potápěly velké lodě, zničili velké bitevní lodě Bismark a Jamato, stejně jako desítky lodí v Pearl Harboru .

Ještě před druhou světovou válkou se rozvíjely proudové a raketové motory. Na konci války Třetí říše použila raketová stíhačky Messerschmidt Me-163, bezpilotní letounové střely V1 i proudová letadla Messerchsmidt Me-262 a Arado 234, zatímco Britové nasadili proudový Meteor. V korejské válce spolu už bojovaly proudové stíhačky.

Proudové a raketové motory umožnily dále zvýšit rychlost. V raketovém letadlu Bell X-1 Chuck Yeager v roce 1947 překonal rychlost zvuku. Proudové motory ale změnily leteckou dopravu. Po průkopnické de Havilland Cometu přišly Tupolevy Tu-104, Caravelly a hlavně a čtyřmotorové Boeingy 707 a Douglasy DC-8, které stály na počátku ohromného rozvoje letecké dopravy. V sedmdesátých letech se objevila v provozu i dvě nadzvuková dopravní letadla Tupolev Tu-144 a Concorde, směr letecké dopravy ale udal první velkokapacitní Boeing 747 Jumbo jet.

Od třicátých let se rozvíjela i raketová technika, která se také použila už v druhé světové válce. Nešlo jen o neřízené střely podvěšené pod křídly letadel nebo raketomety Kaťuša a Nebelwerfer, hitlerovské Německo zařadilo do výzbroje i balistické rakety A4 známé více jako V2. Ty stály na počátku nosičů jaderných zbraní, které supervelmoci zařazovaly do výzbroje od padesátých let a stále slouží k jadernému odstrašování. Umožnily ale dobýt i vesmír. První umělou družici - Sputnik 1 - vypustil v roce 1957 Sovětský svaz, který vyslal 12. dubna 1961 do kosmu i prvního kosmonauta Jurije Gagarina. V roce 1969 stanul první člověk na Měsíci, jímž se stal Neil Armstrong. Od sedmdesátých let se budovaly orbitální stanice na oběžné dráze Země, které umožnily prodloužit pobyt ve vesmíru.

První československý kosmonaut Vladimír Remek vyletěl do kosmu 2. března 1978, Československo se tak stalo třetí zemí, jejíž občan se dostal do kosmu.

V roce 1972 byl zahájen výboj raketoplánu Space Shuttle. Jeho první let do vesmíru se uskutečnil 12. až 14., dubna 1981.