Od Antarktidy se odlomil ledovec o rozměrech velkoměsta

Ledovec A-84 měří asi 30 km na délku a 17 km na šířku, téměř tak podle zahraničních médií dosahuje velikosti amerického města Chicaga. Vedle šelfového ledovce Jiřího VI., od kterého se oddělil, ale vypadá jako malý bílý kousek ledu. Šelfový ledovec Jiřího VI. je totiž druhým největším šelfovým ledovcem na Antarktickém poloostrově a jeho rozloha činí zhruba 24 tisíc km2.

Objeven byl v roce 1935 během letu polárního badatele Lincolna Ellswortha a je pojmenován po Jiřím VI., bývalém králi Spojeného království. Od 40. let 20. století se ale šelfový ledovec zmenšuje a postupně se od něj odlamují kusy ledu.

Na jižní polokouli je od prosince 2024 léto, které skončí 21. března 2025. Podle vědců se na konci roku 2024 na šelfovém ledovci Jiřího VI. objevila prasklina. Ledovec A-84 se ale hned nemohl pohybovat, neboť byl obklopen mořským ledem.

Až v průběhu ledna 2025 roztála většina mořského ledu a díky mořským proudům se ledovec A-84 začal pohybovat. Pohyb ledovce zaznamenal přístroj MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) na družicích NASA Terra a Aqua a přístroj VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) na družici Suomi NPP.

Cestu ledovce lze sledovat na záběrech v příspěvku ze sítě X níže. Snímky jsou pořízeny mezi 15. lednem a 15. únorem, některé dny ale byly kvůli oblačnosti vynechány, napsal web NASA Earth Observatory. Ledovec A-84 se pohyboval Ronneho průlivem a kolem ostrova Smyley a zdá se, že směřuje k Jižnímu oceánu.

„Jsem ohromen tím, jak rychle se pohyboval v proudu podél pobřeží. Nutí mě to přemýšlet, co se děje ve vodě pod šelfovým ledovcem, “ poznamenal Christopher Shuman, glaciolog z Marylandské univerzity v Baltimoru.

Telení ledovců je proces, kdy se od šelfového ledovce odlamují kusy ledu různé velikosti. Ledovec je následně unášen mořskými proudy do moře.

To se stalo například v roce 1986, kdy se dnes největší ledovec A23a oddělil od šelfového ledovce Filchnera-Ronneové. V současnosti se ledovec nachází zhruba 80 kilometrů od ostrova Jižní Georgie, kde uvázl na mělčině.

Pokud se ledovec rozpadne, může omezit lodní dopravu, zkomplikovat práci rybářům a ohrozit krmení milionů tučňáků a ploutvonožců.

Telení ledovců je sice přirozený proces, vlivem klimatické změny ale dochází k oteplování vzduchu a vody, což telení urychluje, jak připomněl list Daily Mail.

Především v nižších a teplejších zeměpisných šířkách Antarktidy dochází v posledních letech k mnoha dramatickým změnám. Ledovcové šelfy rychle ubývají a rozpadají se.

Podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus dosáhl světový objem mořského ledu na začátku února rekordního minima. Objem arktického ledu se nacházel osm procent pod průměrem a množství antarktického ledu bylo 26 procent pod průměrem.

Úbytek ledu se jak v Arktidě, tak v Antarktidě stupňuje. Zatímco světlý mořský led odráží většinu sluneční energie zpět do vesmíru, voda v otevřeném oceánu ji z 90 procent pohlcuje. Jak dále uvádí NASA Earth Observatory, když je větší část oceánu vystavena slunečnímu záření, teplota vody se zvyšuje, což dále zpomaluje růst mořského ledu.