Hlavní obsah

Očima dalekohledů: NASA přináší úchvatné snímky galaxií a hvězd

30. 5. 2023, 16:10

Vědci poskytli veřejnosti čtyři nové snímky vesmírných jevů zachycené v rentgenové observatoři Chandra a teleskopem Jamese Webba. Zveřejnili pohled na dvě galaxie, tzv. nebulu (vesmírnou mlhovinu) a početné seskupení hvězd neboli hvězdokupy. Na svých stránkách fotografie minulý týden publikoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Čtyři nově zveřejněné kompozitní snímky, které kombinují data z několika zařízení.

Článek

Každý snímek, jak vysvětluje NASA na svém webu, je výsledkem kombinace rentgenových paprsků Chandry, operující na oběžné dráze, a dat infračerveného spektra, která dříve poskytl kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), který pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna.

K zachycení jevů využili astronomové také data z Hubbleova vesmírného dalekohledu a vysloužilého Spitzerova teleskopu.

Kromě americké techniky se do pozorování zapojila také vesmírná sonda XMM-Newton vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a optický a infračervený dalekohled New Technology Telescope, který na observatoři La Silla v Chile provozuje mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO).

Astronomové pozorovali „neviditelnou“ galaxii z raného vesmíru

Věda a školy

Jako Mléčná dráha

Jedním ze zachycených jevů je hvězdokupa NGC 346, která se nachází v trpasličí galaxii Malé Magellanovo mračno (též Malý Magellanův oblak) asi 200 tisíc světelných let od Země.

Viditelná jsou oblaka a oblouky plynu a prachu, které využívají hvězdy a planety při svém utváření. Fialové mračno v levé části obrázku je pozůstatek výbuchu supernovy.

Hvězdokupa NGC 346. Na snímku je kromě oblouků plynu a prachu viditelný také pozůstatek výbuchu supernovy v podobě fialové skvrny

K vidění je také NGC 1672, tzv. spirální galaxie s příčkou, pro kterou je typický kulový tvar ve středu jevu. Jednou z takových galaxií je např. i Mléčná dráha.

Na rozdíl od běžných spirálních galaxií, ve kterých se ramena přímo stáčejí k jádru, vedou ramena v galaxii s příčkou přes rovný hvězdný pás, který jádro obklopuje.

Spirální galaxií je také Messier 74 (M74). Galaxie, které se kvůli slabé viditelnosti přezdívá podle NASA i „Přízračná galaxie“, je od Země vzdálená asi 32 milionů světelných let.

Navzdory snížené viditelnosti ji lze i přesto zahlédnout pouhým okem, byť jen jako chabou světelnou skvrnu. Z JWST vidíme prach a projevy plynu v infračervené oblasti, z dat Chandry je zase zjevná vysokoenergetická aktivita hvězd v rentgenových vlnových délkách.

Pohled na oblast Messier 16 (M16), též Orlí mlhovinu (nebulu), připomíná orlí drápy. Podlouhlým sloupům plynu a prachu se přezdívá také „Sloupy stvoření“. To, co na snímku (níže) vypadá jako drobné tečky, jsou ve skutečnosti mladé hvězdy zachycené Chandrou, ze kterých vychází silné rentgenové záření.