Článek
„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ vysvětlil Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Podpořit biodiverzitu a ohrožené druhy
Arboristé, přírodovědci a ochránci přírody tak vzali do ruky pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Už v prvním roce studie takto využitá stanoviště využila celá řada ohrožených druhů.
Zlatohlávek Protaetia affinis je vzácný obyvatel stromových dutin. Vyhovují mu hlavaté vrby, jejich ořezávání totiž přispívá k tvorbě dutin.
„V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo. Zůstaly hlavně v obcích, městech, parcích a kolem cest, kde je ale při první známce zhoršeného zdraví kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ pokračoval Kříž.
Přírodovědec hledal ropuchy a pulce, našel vzácnou malinkatou škeblovku
S tzv. veteranizací, tedy cílenými zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří či urychlí jejich vývoj, začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.
„Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ konstatoval Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR.
Zmínil, že zásadní je také sledovat, jak se budou zranění na stromech dále vyvíjet. „Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Zcela klíčové tyto postupy mohou být například pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého,“ upozornil Čížek.
Zásahy se zaměřují na stromy bez větší biologické hodnoty
„Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ připustil Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. Hned však zdůraznil, že studie se týká stromů, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněné při těžbě nebo probírkách.
Pokles biodiverzity je v chráněných oblastech rychlejší, upozorňuje nová analýza
Podle něj je potřeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil. „To vytvářelo dnes vzácná stanoviště pro řadu ohrožených organismů, které bez adekvátní náhrady ztratíme,“ dodal Martin Škorpík.
Vikki Bengtssonová ze švédské organizace Pro Natura, která se na studii podílela, zmínila, že před půlstoletím začali ochranáři s takovou veteranizací stromů v Severní Americe a používá se i ve Skandinávii a Velké Británii.
Zástupci tuzemské Akademie věd o dané studii informovali tento týden v tiskové zprávě, samotný výzkum byl publikován v říjnu v odborném časopise Insect Conservation and Diversity.
KVÍZ: Poznáte strom podle jeho kůry?
