Článek
„Bez pomoci majitelů či uživatelů drobných pozemků není v našich silách zabránit dalšímu šíření této invazní dřeviny,“ řekl Novinkám Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Zdůraznil, že pajasany se rychle šíří na úkor původních dřevin a rostlin a ohrožují celý biotop.
Pálava patří k nejnavštěvovanějším přírodním lokalitám na Moravě. Krajinu ničí pajasany. Na ilustračním snímku je zřícenina gotického hradu Sirotčí hrádek.
Pajasan žláznatý byl na Moravu dovezen počátkem 19. století z východní Asie a zhruba o sedmdesát let později začal zplaňovat. Daří se mu v teplých oblastech, snadno se šíří výhony z kořenů a kmene. Je mimořádně odolný a zarůstá nejen cenné přírodní biotopy.
Na Pálavě zimuje vzácný zedníček, jeho focení je hazard se životem
Kácením to nepůjde
Tyto dřeviny zaplevelují pole, dokonce svými kořeny ohrožují statiku některých budov. Prosté kácení na pajasany nestačí.
„Musí nám pomoci chemie, ale velmi pečlivě aplikovaná. Nejúčinnější metodou, jak pajasany trvale odstranit, je vstřik herbicidu do navrtaných otvorů v kmeni a skácení stromu až poté, co odumře jeho nadzemní i podzemní část,“ vysvětlil Kmet.
S pajasany bojují ochranáři i v Národním parku Podyjí na Znojemsku.
U malých stromů doporučují ochranáři herbicidem potřít částečně oloupané kmínky a semenáčky zase lze do zesílení kořene jednoduše vytrhávat. Důležité je, aby se herbicid aplikoval velmi přesně pouze na jedno místo a neunikl do okolního prostředí.
Likvidovat pajasany nařizuje majitelům pozemků tzv. opatření obecné povahy, které vydal Jihomoravský kraj.
Likvidovat bychom měli jen nejzávažnější invazní druhy rostlin, doporučují odborníci
Botanici vyhlásili rostlinou roku invazní starček úzkolistý
