Očekávaný osud lunárního modulu Peregrine? Shoří v zemské atmosféře

Přistávací modul Peregrine je v provozu ve vesmíru už více než týden. Tato kosmická loď společnosti Astrobotic se v pátek 12. ledna ocitla ve vzdálenosti cca 383 tisíc kilometrů od Země (a pak ještě o trochu dále), což odpovídá průměrné vzdálenosti mezi Měsícem a naší planetou.

Přistání na lunárním povrchu ale ani tak nebylo ve hře, zdůraznil portál Space.com, a to jednoduše proto, že Měsíc byl navíc v tu chvíli na jiné části své oběžné dráhy, daleko od modulu.

Únik pohonných hmot vnášel nejistotu nejen do odhadů životnosti kosmického plavidla, ale i do předvídaní jeho trajektorie.

„Na základě původní trajektorie bychom k Měsíci dorazili 15. den po startu. Podle našich současných odhadů pohonných hmot nám ovšem palivo dojde před touto 15denní hranicí,“ uvedla firma Astrobotic Technology ve svém prohlášení, zveřejněném v sobotu 13. ledna na síti X.

„Kosmická loď operuje ve vesmíru šest dní a 16 hodin a Peregrine nadále uniká palivo, ale nyní velmi pomalu. Včera (v sobotu) odpoledne jsme poprvé testovali jeden z hlavních motorů,“ doplnila firma v nedělním prohlášení na svém webu s tím, že i vědeckých prací je zatím kosmická loď schopna.

Z posledních vyhodnocování dat nicméně vyplývá, že modul je aktuálně opět na cestě k Zemi, kde pravděpodobně shoří v zemské atmosféře.

Odborníci z firmy Astrobotic společně s experty z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyhodnocovali, jak nejlépe bezpečně ukončit misi kosmické lodi, aby se jednak ochránily funkční satelity na oběžné dráze Země, a zároveň aby se zajistilo, že se nevytvoří nové trosky („kosmické smetí“) v tzv. cislunárním prostoru.

„Doporučení, které jsme obdrželi, je nechat kosmickou loď shořet během opětovného vstupu do zemské atmosféry. Vzhledem k tomu, že se jedná o komerční misi, je konečné rozhodnutí o konečné trase letu Peregrine v našich rukou. Nakonec musíme vyvážit naši vlastní touhu prodloužit život sondy (…) s rizikem, že naše poškozená kosmická loď by mohla způsobit problém v cislunárním prostoru. Proto jsme učinili nesnadné rozhodnutí zachovat stávající trajektorii lodi, aby znovu vstoupila do zemské atmosféry,“ popsala společnost ve svém vyjádření z neděle.

„I když věříme, že je možné, aby kosmická loď fungovala ještě několik týdnů a mohla by potenciálně zvýšit oběžnou dráhu, aby minula Zemi, musíme vzít v úvahu anomální stav pohonného systému a využít palubní schopnosti plavidla k zodpovědnému a bezpečnému ukončení mise,“ konstatuje Astrobotic.

„Kosmická loď je nadále funkční a stabilní a zůstává na své dříve hlášené trajektorii směrem k zemské atmosféře. Únik pohonné hmoty způsobený anomálií se prakticky zastavil. Tým pokračuje ve spolupráci s NASA a vládními agenturami USA na posouzení konečné trajektorie, po které se očekává, že vozidlo shoří,“ oznámila firma v pondělí 15. ledna.

Firma se neobává, že by návrat modulu představoval nějaké bezpečnostní riziko. Její zástupci jsou přesvědčeni, že shoří v zemské atmosféře. S NASA budou mít nicméně další jednání.

Nové aktualizace od té doby firma Astrobotic neposkytla. Ve čtvrtek má společně s NASA zveřejnit více informací.

Modul Peregrine, který minulý týden v pondělí z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla raketa Vulcan Centaur skupiny United Launch Alliance (ULA), což je podnik společností Boeing a Lockheed Martin, měl podle původních oficiálních plánů dosednout na povrch Měsíce 23. února.

Lander Peregrine ono pondělí 8. ledna několik hodin po startu nejprve zaznamenal problém s orientací solárního panelu, který zajišťuje energii. Tyto potíže se sice podařilo vyřešit, misi mířící k Měsíci ovšem překazilo selhání pohonných systémů a ztráta „kritického množství“ paliva.

Společnost minulý týden zveřejnila i hypotézu ohledně toho, co mohlo anomálii v chodu modulu a následné problémy zapříčinit. „Hypotéza společnosti Astrobotic o anomálii pohonu kosmické lodi Peregrine je taková, že ventil mezi tlakovou látkou helia a okysličovadlem se po aktivaci nepovedlo znovu utěsnit. To vedlo k návalu vysokotlakého helia, které zvýšilo tlak v nádrži okysličovadla za úroveň provozního limitu a následně nádrž roztrhlo,“ popsala.

Na palubě modulu jsou kromě řady vědeckých zařízení i náklady společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru – při této misi jde o symbolické prvky DNA či popel několika desítek lidí, mj. tvůrce kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka či trojici bývalých prezidentů USA George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.

Největším klientem této komerční mise je však NASA, která si u firmy Astrobotic objednala dopravení vědeckých přístrojů na měsíční povrch.

Daný start rakety Vulcan společného podniku amerických firem Boeing a Lockheed Martin každopádně ukázal vzestup nového rivala pro společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. O to dlouho usilovala americká vláda, která se snaží dosáhnout škály dodavatelů pro vysílání družic a dalšího nákladu do vesmíru, napsala už minulý týden agentura Reuters.

Náklad Vulcanu, soukromě financovaný lunární přistávací modul, kvůli technickým problémům svou misi nedokončí, samotný start nosné rakety na Floridě ale byl úspěšný. Jde tak o první krok k získání podílu na trhu, kterému nyní dominuje SpaceX se znovupoužitelnou raketou Falcon 9.

Poptávka po nosných raketách prudce vzrostla. Zájem mají státy i soukromé firmy jako třeba Amazon. Větší americké rakety, jako jsou Starship od SpaceX nebo New Glenn od společnosti Blue Origin, oběžné dráhy dosáhnou nejdříve za několik měsíců až let.

Cena za start rakety Vulcan začíná na zhruba 110 milionech dolarů (2,5 miliardy korun). To je o polovinu méně, než kolik stál její předchůdce Atlas V. Znovupoužitelné rakety Falcon 9 stojí 62 milionů dolarů (1,4 miliardy Kč) za start, pro mise Pentagonu někdy i víc.