Článek
S využitím veřejně dostupných dat to na svém webu Infoviz uvedl Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
I meteoroložka Dagmar Honsová na teploty oceánské vody v uplynulých dnech a týdnech podle svých slov „valila oči“. Od konce března se průměrně drží nad zmíněnými 21 stupni Celsia, jak vyplývá z těchto dat.
„A to si musíme uvědomit, že dosud navíc byla teplota vody pod vlivem klimatického jevu La Niña, který přináší chladnější vody v tropickém Pacifiku,“ zmínila pro Novinky. Jinak by tedy mohly být teploty ještě vyšší.
Katastrofální důsledky pro klima: Podmořské proudy u Antarktidy rychle zpomalují
„V následujícím období se očekává fáze El Niño, tudíž teplota bude ještě stoupat. Právě v této fázi byla doposud naměřena nejvyšší teplota povrchových vod v roce 2016. Znamenat to bude větší množství extrémních jevů po celém světě: vlny veder, ale i vydatné srážky a povodně,“ shrnula Honsová.
Oteplování oceánů má mnohem větší setrvačnost než oteplování atmosféry, protože voda má výrazně vyšší tepelnou kapacitu než vzduch.
V rakouských Alpách zaznamenali nejrychlejší úbytek ledovců v dějinách měření
„Do oceánů se uložilo 90 procent přebytečného tepla zachyceného v důsledku emisí skleníkových plynů, a jelikož jejich koncentrace rostou, roste i teplota oceánů. Zatímco křivka růstu globální teploty zaznamenává výkyvy a teplejší roky střídají chladnější, teplota oceánů roste konstantně,“ vysvětlil Brzezina pro ČTK.
Rostoucí teplota oceánů je podle vědců jedním z pádných argumentů pro doložení globálního oteplování a klimatické změny. V uplynulých dvou letech sice nebyla globální průměrná teplota vzduchu rekordní, ale i tak byly teploty velmi vysoké.
Jak chránit oceány? Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli
Dosud nejteplejší roky byly globálně 2016 a 2020. „Konstatovat nyní, že letošní rok bude nejteplejší, nelze. Ale klimatický systém je nyní nastaven tak, že k tomu může dojít. Jev El Niño totiž ještě průměrnou roční teplotu dokáže zvýšit o 0,1 až 0,2 stupně,“ poznamenal k tomu klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Jak bude vypadat počasí v Česku, ovšem usuzovat nejde. „Samozřejmě může být letošní rok velmi teplý, ale variabilita průměrné roční teploty je v naší republice výrazně vyšší než té globální, v níž se naměřené hodnoty více zprůměrují. Dosud nejteplejší byl v Česku rok 2018,“ řekl Brzezina.
El Niño a La Niña
Jevy El Niño a La Niña jsou protikladné klimatické jevy, které se střídají, přičemž v mezidobích nemusí působit ani jeden z nich. El Niño je teplá fáze souhrnného jevu El Niño – jižní oscilace (ENSO), La Niña je chladnou fází ENSO.
Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnášejí teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. Nejteplejší rok v konkrétní dekádě je téměř vždy ten s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá ten s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti a míry výparu.
„V konečném důsledku to znamená, že během jevu El Niño se méně ohřívá voda oceánu a více atmosféra, naopak během výrazného projevu La Niña se více ohřívá oceán a méně atmosféra,“ uzavřel Brzezina.