Článek
„Probudilo mě to. Myslel jsem, že něco zasáhlo dům,“ přiznal jeden uživatel na Twitteru.
Vesmírné síly Spojených států později potvrdily, že X-37B úspěšně přistál v sobotu 12. listopadu v 11:22 SEČ (na Floridě je o šest hodin méně) poté, co strávil na oběžné dráze 908 dní. Tato bezpilotní loď se obecně používá mj. k provádění experimentů ve vesmíru, a to včetně produkce plodin či využití slunečních paprsků jakožto zdroje energie.
Podle portálu Space.com stroj strávil na orbitě o více než čtyři měsíce delší čas než jakákoli předchozí mise X-37B.
The United States Space Force confirmed the X-37B has safely landed at the Kennedy Space Center and shared photos of the spaceplane after its landing.https://t.co/la3XEZDsU8 pic.twitter.com/07SA6Z7Vm9
— Aerospace Intelligence (@space_osint) November 12, 2022
„Miniraketoplán X-37B odstartoval na oběžnou dráhu 17. května 2020 pomocí nosné rakety Atlas V a jeho mise tak trvala dlouhých 908 dní, 21 hodin a osm minut,“ shrnul na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze, který k misi a její historii na sociální síti zveřejnil celou sérii příspěvků.
(1/47) V sobotu 12. listopadu přistál na letišti SLF na Kennedyho kosmickém středisku armádní miniraketoplán X-37B. Na oběžnou dráhu startoval 17. května 2020 a jeho mise tak trvala dlouhých 908 dní, 54 hodin a 8 minut. Pojďme si o něm říct více (pozor dlouhé vlákno bez obrázků). pic.twitter.com/kEKd7Oy7QV
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) November 13, 2022
Překvapení: vůbec poprvé se podařilo vypěstovat rostliny v měsíčním prachu
Cíle jsou utajované, něco se však ví
„Cíle programu X-37B jsou utajované a oficiální prohlášení ministerstva obrany uvádí, že program zahrnuje kosmické experimenty, projekty na snižování rizikovosti rozvoje technologií a ověření koncepcí provozu a vývoje znovupoužitelných kosmických dopravních prostředků,“ doplnil Václavík.
Na palubě byly při aktuálně skončené misi dva experimenty NASA zaměřené na zkoumání vlivu kosmického prostředí na různé materiály a vliv kosmického záření na semena rostlin.
Jediný oznámený experiment armády byl zaměřený na přímý přenos energie z oběžné dráhy na Zemi pomocí mikrovln.
V nákladovém prostoru miniraketoplánu byla také umístěna malá 136kilogramová družice FalconSAT-8 postavená v rámci výuky posluchači Akademie Letectva USA. Vypuštěna k samostatnému letu byla na konci května 2020 a nese experimenty např. k ověření inovativního elektromagnetického pohonného systému.