Obsah přijímaček na střední by se měl podle ministra změnit. Chystá se i nový předmět

„Debata, která nás čeká a která bude nelehká, tak je o obsahu, tedy co má testovat jednotná přijímací zkouška,“ uvedl ministr.

Podle něj je sice řada ředitelů se státní jednotnou zkouškou spokojená, protože z nich snímá břímě rozhodování a přenáší odpovědnost na Cermat či resort školství, změny v obsahu zkoušek jsou ale nutné pro modernizaci vzdělávání.

Plaga prohlásil, že nepovažuje za tolik důležitou debatu o počtu termínů u přijímacích zkoušek. O termínech se v současnosti hodně mluví kvůli tomu, že ministr letos v souvislosti s opatřeními proti koronaviru rozhodl o omezení pokusů na zkoušku ze dvou na jeden. Podle kritiků to mohlo u některých dětí zvýšit stres a snížit jejich šance na přijetí.

Ministr tvrdí, že chápe, že někdo to mohl brát jako újmu, podotkl však, že z dat Cermatu nicméně plyne, že výsledky z prvního a druhého termínu se v minulých letech moc neměnily. Dodal, že v příštím roce budou opět platit standardní dva termíny.

Podle šéfa MŠMT v současnosti obsah přijímacích zkoušek nutí rodiče platit dětem přípravné kurzy na testy. „Měli bychom se bavit o tom, jak upravit testování, aby bylo smysluplnější, aby to nebylo technické testování, rozřazování, aby sekundárně nenutilo rodiče k paralelnímu vzdělávání,“ řekl.

Škola by podle něj měla naučit člověka různé dovednosti a schopnosti, nikoli se zabývat přípravou na sadu testů, které jsou podmínkou pro přijetí na maturitní obor.

Placené kurzy jsou podle něj faktorem, který podporuje sociální nerovnosti. Nejvíce se to prý týká víceletých gymnázií a prestižních čtyřletých oborů.

Jednotná přijímací zkouška se skládá z testů z češtiny a matematiky. Výsledek z ní musí tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Výjimkou jsou sportovní gymnázia, kde to může být 40 procent. Minimum bodů nutné pro přijetí stát nestanovil. Školy mohou jednotné testy doplnit vlastními zkouškami.

Podle Plagy by jednotná zkouška mohla tvořit jen polovinu hodnocení a střední školy by měly přihlížet více také ke kontinuální činnosti žáka ve složce s jeho pracemi.

Ministerstvo školství navíc již letos v červenci rozhodne o způsobu ověřování nového předmětu technika v příštím školním roce. Letos se ve zhruba 30 vybraných školách s odpovídajícím technickým vybavením konala pilotní fáze projektu. Od března ji ale na několik týdnů přerušilo rozhodnutí o uzavření škol kvůli šíření koronaviru.

Původní harmonogram zavedení techniky do učebních plánů by se podle ministra Plagy měl dodržet. Technika by tak měla být v základních školách povinná od podzimu 2022.

Ministerstvo už loni v létě uvedlo, že koncepce výuky techniky je připravená, ale konečnou podobu chce úřad přizpůsobit podmínkám v praxi. Mluvčí ministra Aneta Lednová tehdy uvedla, že v ideálním případě by podle úřadu mohla být technika povinná ve všech ročnících druhého stupně ZŠ, a to jednu hodinu týdně. Plaga později zmínil, že by se technika spíš měla začlenit do jiných předmětů.

„V průběhu měsíce července budeme vědět, jestli můžeme přikročit k pokusnému ověřování a jít do další etapy, nebo zda bude potřeba ještě jeden rok pilotáže,“ dodal nyní.

Rozhodnutí zavést do škol nový předmět oznámil loni v červnu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Od dřívějších dílen by se podle něj měl lišit tím, že půjde o moderně pojatou výuku, která bude propojovat manuální práce s novými digitálními technologiemi.

Takzvané rámcové vzdělávací programy, které určují obsahy učiva, zahrnují technické manuální činnosti už nyní, děti se seznamují například s konstrukčními činnostmi. Podle expertů je učivo v současnosti obecně předimenzované, řada odborníků má ale zároveň požadavky na rozšíření výuky u některých předmětů.