Článek
Soustava laseru vytváří a usměrňuje laserový paprsek, který před svým dopadem na cíl urazí celkem 165 metrů. Jeho krátké záblesky, které trvají méně než miliardtinu vteřiny, simulují podmínky, které na Zemi jinak panují pouze v centru termojaderného výbuchu nebo při nárazu asteroidu.
„Na laseru Asterix se provádí velká škála různých experimentů. Jde hlavně o takové stavy hmoty, ve kterých je vysoká teplota cca kolem 10 miliónů stupňů a veliké tlaky. Ty okamžité mohou dosahovat desítek až stovek milionů atmosfér. Čili jsou to podmínky, které se jinde na Zemi nevyskytují, možná v centru termonukleárního výbuchu,“ popsal fyzik Jiří Skála.
Simulace vzniku života
Podle nejnovějších studií se vznik modré planety datuje zhruba před 3,85 miliardy let, kdy byla bombardována mimozemskými tělesy. Podle vědců by se zdálo, že tehdy nemohl přežít žádný živý organismus. To však vyvrátil výzkumný tým v čele se Svatoplukem Civišem a Martinem Ferusem. Za vznikem života mohou podle nich stát právě dopady asteroidů.
Na laseru Asterix český tým simuloval energii uvolněnou dopady mimozemských těles. V kádince formamidu se následně podařilo vytvořit čtyři základní složky RNA (ribonukleová kyselina) - guanin, adenin, cytosin a uracil.
„Pomocí laseru Asterix jsme simulovali dopad mimozemského tělesa do atmosféry Země a na její povrch. Experimenty se zabývaly dobou, kdy na Zemi vznikal život, to znamená prebiotickou chemií. Domnívali jsme se a chtěli jsme si ověřit, jestli takovýto dopad mimozemského tělesa mohl iniciovat procesy vzniku biologických látek na rané Zemi před tím, než se na ní vyvinul život. Laser nám posloužil k simulaci celého procesu,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Martin Ferus.
| Laser pochází původně z Německa. Pod jménem Asterix IV byl stěhován do České republiky v letech 1997 - 2000. Části laseru byly převáženy desítkami kamionů. Zhruba v květnu 2000 byl laser uveden do plného provozu. Od té doby slouží evropské komunitě fyziků. |
Závěry výzkumu českých vědců, publikované v prestižních světových časopisech, nakonec ukázaly, že alespoň nukleové báze, tedy základy genetického kódu, skutečně vznikají za takovýchto extrémních podmínek.
„Dopad je charakteristický vznikem plazmatu s vysokou teplotou. Ukázalo se, že však i za těchto pekelných podmínek v podstatě vzniká život,“ řekl Ferus.
Tento výzkum provádějí v laboratoři Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR od roku 2000. Na experimentální části výzkumu se podílel ústav společně s pracovníky laseru PALS. Veškeré výsledky pak teoretickými výpočty podpořili kolegové z Biofyzikálního Ústavu AV ČR v Brně.