Článek
Brána ze 13. století a spolu s ní přes 26 metrů původního opevnění Starého Města sousedily s někdejším kostelem sv. Valentina.
Brána uspěla v konkurenci průzkumu severočeských dolů v Nesvěticích, nálezu renesanční výmalby domu v Plzni či objevu obrazů z legendy sv. Isidora v Křenově.
„Podařilo se lokalizovat průchod hradbou, nacházel se v těsném sousedství dnešní Kaprovy ulice a vedla jím cesta k frekventovanému brodu na Klárov. Brána byla dosud známa jen z písemných pramenů jako brána sv. Valentina,“ zdůvodnila komise. O nálezu brány se první informace objevily v polovině loňského roku.
Cenu za objev roku obdržel tým archeologů Muzea hl. m. Prahy vedený Petrem Starcem.
Vedoucí komise měl nejprve výhrady
Předseda komise a vedoucí archeologů NPÚ Martin Tomášek měl původně k výběru výhrady. Brána přesto uspěla v konkurenci archeologického průzkumu severočeských dolů v Nesvěticích, nálezu renesanční výmalby domu na plzeňském náměstí Republiky či objevu obrazů z legendy sv. Isidora v Křenově.
Tomášek uvedl, že přes význam objevu brány nejprve neviděl přidanou hodnotu. „Ale nadstavba tam je, je to přístup vlastníka,“ poznamenal.
Konečně opravovaný dům Na Kocandě několikrát změnil majitele, nyní má nizozemského vlastníka. S památkáři spolupracuje. „Součástí změny projektové dokumentace bude, aby byl nález zpřístupněn a uchován,“ zdůraznila ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. K památce se tak váže příběh, a to nejen původních vlastníků, ale i těch současných.
V Praze se v posledních letech odehrálo několik významných archeologických objevů, které se vážou k ranému středověku i k počátkům českého státu.
Jedná se o kapli svatého Václava a o objev sakrální stavby na Vyšehradě, zachované jen v základech na neobvyklém půdorysu čtverce se třemi apsidami.
