Hlavní obsah

Objev vědců z Olomouce umožní lidem vytisknout si senzor. Třeba na zjištění bakterií v těle

Olomouc

Koupit si speciální inkoust a doma či v kanceláři si sami vytisknout senzor na zjištění přítomnosti bakterií v těle nebo například těžkých kovů ve vodě může být v dohledné době běžná praxe. A to díky vědcům z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).

Foto: UPOL

Pro tisk elektrochemických biosenzorů vyvinuli vědci speciální inkoust.

Článek

Tuzemští odborníci jako první na světě vytiskli v běžné inkoustové tiskárně s pomocí vlastnoručně vyrobeného grafenového inkoustu univerzální elektrodu pro nejrůznější senzory. V porovnání s komerčně využívanými produkty má stejný výkon a citlivost, díky zvolené technologii je ale výrazně levnější a dostupnější.

Dané elektrochemické biosenzory jsou využitelné nejen v medicíně, ale například i pro sledování kvality potravin, pitné vody nebo ovzduší. Jejich klíčovou součástí jsou elektrody, pro jejichž výrobu se ukázaly jako velmi vhodné materiály právě na bázi grafenu.

Foto: UPOL

Elektrochemické biosenzory lze díky speciálnímu inkoustu tisknout v tiskárně.

Základem úspěchu olomouckých vědců byla příprava grafenového inkoustu s potřebnými vlastnostmi.

„Najít inkousty vhodné pro tisk není snadné, protože musí splňovat řadu vlastností, které jsou zcela klíčové pro tento typ tisku. Je to například velikost částic v inkoustu či jeho viskozita. My jsme tuto kombinaci našli a grafenový inkoust vyrobili. Díky tomu jsme vytiskli elektrodu, která je univerzální a je potřebného tvaru. V jakékoliv elektrochemické laboratoři si ji dokážou zapojit a měřit s ní,“ uvedl Martin-Alex Nalepa, který se do výzkumných projektů CATRIN zapojil ještě coby student Přírodovědecké fakulty UPOL.

Náklady na materiál pro jednu elektrodu: 2 Kč

Technologie je levná, protože na rozdíl od stávajících postupů je díky inkoustovému tisku na tvorbu elektrody potřeba velmi malé množství materiálu.

„Komerční metody používají řádově miligramy materiálu a elektrody stojí minimálně několik desítek korun. My potřebujeme materiálu zhruba tisíckrát méně, tedy řádově mikrogramy,“ konstatoval David Panáček z CATRIN.

Náklady na materiál pro jednu elektrodu podle něj vypočítali asi na dvě koruny. „Její výkon je srovnatelný s komerčně využívanými senzory. Navíc jsme mysleli i na životní prostředí, a proto jsme zvolili jako rozpouštědlo inkoustu obyčejnou vodu,“ doplnil Panáček.

Foto: UPOL

Vytištěnou elektrodu lze připojit i k mobilnímu telefonu a měřit.

Výzkumníci chtějí pokročit ještě dále. Cílem je připravovat různé typy inkoustů pro konkrétní aplikace. Využití je velmi pestré – od detekce mikrobů, antibiotik, pesticidů, markerů některých nemocí až po škodliviny v životním prostředí.

„Vize je taková, že zákazník si koupí funkcionalizovaný inkoust, dá si ho do vlastní tiskárny a senzor si vytiskne doma nebo v kanceláři. Vytištěnou elektrodu dnes může připojit i k mobilnímu telefonu a měřit. Kupříkladu během covidu byl nedostatek testů, protože jsme byli závislí na dodavatelích ze zahraničí. Tento systém by zajistil nezávislost a také významně rozšířil spektrum testů. Těch se zatím v lékárnách až na pár výjimek nedostává a lidé musí podstupovat po doporučení lékařem na specializovaných pracovištích vyšetření, která jsou navíc poměrně drahá,“ dodal Panáček.

„S prvními kroky nám pomohla naše dlouhodobá spolupráce s kolegy z týmu profesora Arbena Merkociho ze špičkového (španělského) výzkumného ústavu ICN2 v Barceloně. Naší přidanou hodnotou byla skvělá synergie v našem multidisciplinárním týmu, která urychlila překonání řady překážet během výzkumu,“ uzavřel vedoucí týmu Michal Otyepka.

Vědci již podle něj jednají s možnými zájemci o komercializaci výsledků jejich práce.

Výběr článků

Načítám