Článek
Neolitická studna byla objevena již koncem roku 2015. Pokračující výzkum však přinesl novinku – právě díky objevení studny uspěli archeologové z UP s vědeckým projektem u Grantové agentury ČR. Původně záchranný archeologický výzkum, který měl skončit běžnou nálezovou zprávou, se změnil v projekt grantové agentury s názvem Počátek kulturní krajiny na Moravě.
„Ačkoli se společně s kolegy věnuji archeologii Uničova a jeho okolí už delší dobu, nález studny je pro mě nejcennější,“ řekla Pavlína Kalábková, vedoucí archeologické sekce katedry historie Filozofické fakulty UP.
U studny stálo deset obytných domů
Na Moravě byly zatím objeveny pouze čtyři takové studny. Nejstarší našli archeologové v 70. letech minulého století v Mohelnici. Nově nalezená na okraji Uničova se po celou dobu fungování sídliště hojně využívala.
„Studna je jakousi konzervou přírodního prostředí minulosti, otevírá nám cestu, jak se podívat na problematiku dané doby zblízka. Její původní zásyp dnes totiž nabízí obrovské množství informací,“ doplnila Kalábková.
Nález neolitických mravenců
Díky terénnímu výzkumu se už nyní ví, že se studna nacházela vedle deseti velkých obytných domů, odpadních jam i několika hospodářských budov, jako byly zásobnice na obilí a pece, v nichž lidé obilí sušili. Vědci v dané lokalitě našli také velké množství zlomků keramických nádob, celých kamenných nástrojů, zvířecích kostí a mazanic.
V období neollitu lidé studny běžně nestavěli.
„V zásypu se také našly například mechy, které svědčí o původním pralesu, jenž byl v okolí Uničova těsně po době ledové, a také zuhelnatělé obilí, které připomíná, že se na Uničovsku už v neolitu pěstovala pšenice jednozrnka a dvouzrnka. V bahně se uchoval organický materiál, vodní korýši, kosti ryb, probleskovaly tam dokonce krovky brouků, od zlatohlávků i dnes svítily,“ popsala dále archeoložka.
Těší ji i nález různých druhů hmyzu, například neolitických mravenců, což je podle ní tak křehký materiál, že se s ním archeologové běžně ve výzkumu nesetkávají.
Studna byla spíše pojistkou
Studnu odborníci odkrývali pět dní na přelomu listopadu a prosince 2015. Poté přišel na řadu laboratorní výzkum. Stále získávají další nálezy z výplně. Velký kus práce je ale stále čeká.
„Přemýšlíme, proč lidé studnu postavili, když používali vesměs povrchovou vodu. Myslím, že to byla spíš jejich pojistka, že budou mít vodu za každých okolností, než že by sloužila k rituálním účelům. Teď nás bude zajímat hlavně environmentální analýza, která pomůže rekonstruovat přírodní prostředí, a archeologická analýza, která přinese informace o životě lidí na sídlišti. Naším cílem je rekonstrukce toho, jak vypadala příroda v mladší době kamenné. V době, kdy na Uničovsko přišli první lidé zemědělci, kteří na rozdíl od lovecko-sběračského života začali žít život usedlý a přírodu začali měnit ku prospěchu svých potřeb,“ vysvětlila archeoložka.
Na projektu se podílejí odborníci napříč republikou – archeologové z Filozofické fakulty UP, Archeologického centra Olomouc, archeologové z Ústavu památkové péče Brno, geologové, archeobotanici, entomologové z Přírodovědecké fakulty UP i Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, rovněž odborníci z pražského archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Výsledky projektu by měly v roce 2019 přinést sérii odborných článků, které se objeví i v zahraničí.
