Článek
Glioblastom má velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy. Také to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádoru vědci intenzivně zabývají.
Čeští odborníci se zaměřili na výzkum prostředí, jež nádorové buňky v mozku využívají ke svému šíření do okolí. Nachází se podél cév a je složeno z různých typů buněk i nebuněčných složek vytvářejících jakousi podpůrnou síť nazývanou extracelulární matrix.
„Dvě bílkoviny, které jsou v ní obsažené, hrají při šíření glioblastomu klíčovou roli – kolagen I vytváří pevné prostředí, po kterém se nádorové buňky snadno pohybují, fibronektin zase podporuje vznik agresivnějších nádorových buněk,“ uvedl první autor studie Petr Výmola.
Čeští odborníci vyvinuli látky, které mohou zamezit nádorovému bujení
Dosud se však podle něj nevědělo, které buňky v okolí glioblastomu kolagen I a fibronektin vyrábějí. Český tým, jehož práci otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Brain Pathology, nyní odhalil, že za produkci těchto bílkovin jsou zodpovědné buňky podobné pericytům (pericyty jsou buňky v centrálním nervovém systému, které mají četné výběžky a obklopují krevní kapiláry - pozn. red.).
Jedná se o specializované buňky nacházející se kolem malých cév, které se podílejí např. na regulaci průtoku krve, stabilizaci cévních stěn a udržování tzv. hematoencefalické bariéry, jež chrání mozek před průnikem škodlivých látek.
Kolagen I a fibronektin významně produkují ty buňky podobné pericytům, které na svém povrchu nesou speciální bílkovinu, tzv. fibroblastový aktivační protein.
„Tento objev otevírá dveře k novým možnostem léčby, která by cíleným zásahem konkrétních buněk produkci kolagenu I a fibronektinu omezila a tím zpomalila šíření glioblastomu do okolí, takže by bylo snazší jej chirurgicky zcela odstranit,“ popsal Výmola.
Úspěchy slavili už dříve
Problematikou léčby glioblastomu se vědci z NÚVR úspěšně zabývají již několik let. V loňském roce pracovali společně s experty ze Stanfordovy univerzity v USA na vývoji molekulárních sond pro lepší vizualizaci buněk glioblastomů.
Nový český objev rozsvítí chirurgům mozkové nádory
Tyto sondy se aktivují v přítomnosti specifických enzymů v nádorovém mikroprostředí a začnou světélkovat, což vytváří výrazný kontrast mezi nádorovou a zdravou tkání. Tato technologie umožní neurochirurgům přesnější odstranění nádorů s minimálním poškozením zdravé tkáně.
V České republice je ročně diagnostikováno okolo 350 případů glioblastomu, obávaného mozkového nádoru, jehož léčba je velmi obtížná. Hlavním důvodem je, že nádorové buňky rychle prorůstají všemi směry do okolní zdravé mozkové tkáně – a kvůli tomu není možné glioblastom úplně chirurgicky odstranit. Také je u něj velmi častá recidiva.
Naděje na léčbu rakoviny: Izraelci identifikovali protein, kvůli kterému se tělo nemůže bránit nádorům
