Článek
Maximum roje tak nastává v době, kdy je radiant, tj. místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, vysoko nad obzorem, přičemž pozorování úkazu vůbec neruší Měsíc.
Během maxima lze spatřit 10–15 meteorů za hodinu na tmavé obloze daleko od velkých měst a světelného znečištění.
„Přestože Lyridy nejsou tak vydatné jako srpnové Perseidy, občas překvapí až stovkou meteorů za hodinu,“ poznamenali odborníci z Hvězdárny a planetária Brno s tím, že takové „přeháňky“ byly zaznamenány v letech 1803 (Virginie), 1922 (Řecko), 1945 (Japonsko) a 1982 (USA).
Velké Tauridy letos rozsvěcují oblohu jako Měsíc v úplňku
„Roj se vyplatí sledovat od druhé hodiny ranní do rozbřesku, a to daleko od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, jelikož meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry prakticky kdekoli na obloze,“ radí popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Z měst prakticky nemá podle astronomů význam roj sledovat – záření světelného smogu přesvítí většinu meteorů a člověk uvidí jen jeden nebo dva za celou noc.
Název roje pochází od souhvězdí Lyry, z něhož meteory po většinu doby aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Lyrid leží toto místo – radiant – asi osm stupňů západně od jedné z nejjasnějších hvězd oblohy: Vega ze souhvězdí Lyry.
Lyridy jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných v minulých staletích z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Proudem těchto drobných prachových částic z komety Thatcher naše planeta prolétává mezi 14. a 30. dubnem.
Nejdéle zaznamenaný roj
První zprávy o roji Lyridy pocházejí z roku 1863, kdy si jej astronomové spojili s kometou Thatcher. Právě návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje o dva roky později donutily astronomy zapátrat po dalších pozorováních tohoto roje v minulosti.
Vzácné hybridní zatmění Slunce si podmanilo oblohu na západě Austrálie
Ukázalo se, že výrazný projev Lyrid se odehrál už v roce 1803, historicky nejranější pozorování pochází dokonce už z 23. března 687 př. n. l. v Číně. Jde tak podle Horálka o vůbec nejdéle zaznamenaný roj v historii lidstva.
„Samotná kometa se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 let, znovu se jejího návratu dočkají až další generace v roce 2283,“ doplnil Horálek.
| Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice se pak při průletu zemskou atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vznikají záblesky, které se odborně nazývají meteory, lidově „padající hvězdy“ či „létavice“. |
Kvůli světelnému znečištění chtějí vědci omezit družicové konstelace typu Starlink
